Zasypání dolu Žebračka má stát sto milionů

Přerov – Již řadu let fascinuje různé dobrodruhy nebo amatérské speleology podzemí na Žebračce ve Zlatých Horách. Kdysi se tam těžily vzácné kovy a podzemí je tak protkáno chodbami měřícími přes sto kilometrů. To láká amatérské speleology, sběratele minerálů i dobrodruhy. V poslední době ale Žebračka láká i likvidační firmy, protože Báňský úřad rozhodl, že Žebračku nechá zasypat a ten, kdo zakázku získá, dostane až sto milionů korun.

Památkově chráněné důlní dílo Žebračka vzniklo jako propadlina těžební komory v roce 1985 a je součástí komplexu kulturních památek, které pokrývají způsob těžby drahých kovů od středověku po současnost. Letos na jaře ale báňští úředníci usoudili, že je toto památkově chráněné důlní dílo třeba co nejrychleji zasypat. Podle propočtů správce, státního podniku Diamo, by to přišlo na sto milionů korun, které by zaplatil stát.

Důvodem je prý bezpečnost lidí, kteří tam podnikají nelegální výpravy. Propadlinou se totiž dá vstoupit do navazujícího podzemí, které ve Zlatých Horách vznikalo od středověku, kdy se tam začalo těžit zlato. Přes sto kilometrů podzemních chodeb láká amatérské speleology, sběratele minerálů i dobrodruhy. Těmto nadšencům ale při jejich nelegálních výpravách hrozí údajně nebezpeční zasypání. Podle geologa České geologické služby Josefa Večeři se ale zasypáním jámy nelegální vstupy nevyřeší. „Já si myslím, že vždycky se nějaké ty vstupy najdou, například nad Žebračkou jsou štolky nultého patra, které jsou nezajištěny, patří do stejné oblasti a nikomu nevadí,“ podotýká Večeřa.

Bezpečnost lidí, nebo jen obyčejný střet zájmů?

Státní báňská správa v Česku eviduje od roku 1976 padesát úrazů při nelegálních vstupech do podzemí. „Žádný z nich nebyl zaevidován na propadlině nebo na lokalitě Žebračka. Byly to jiné revíry,“ říká ale tiskový mluvčí Českého báňskéhu úřadu Bohuslav Machek. Navíc neexistují žádné odborné posudky, které by dokládaly náhlé zhoršení stability starého důlního díla Žebračka, které je dalším argumentem pro zasypání jámy.

Fotka z nelegální výpravy do památkově chráněného důlního komplexu Žebračka
Fotka z nelegální výpravy do památkově chráněného důlního komplexu Žebračka

K tomu, aby se vypsala státní zakázka za sto milionů, tedy stačil pouhý příkaz jediného ostravského báňského inspektora Radúze Kliky. Státní podnik Diamo ale nemá dostatek finančních prostředků na provedení definitivní likvidace. Došlo tak k vypsání výběrového řízení na stomilionovou zakázku, to ale proběhlo neveřejně. Ministerstvo financí při něm oslovilo pět subjektů k účasti na likvidaci Žebračky. „Jsou to vesměs firmy, které se podobnou problematikou zabývají, a ty byly vyzvány k jednání, na kterém se upřesnily podmínky, a ony nám dodaly své nabídky,“ potvrdil Petr Vohnout z ministerstva financí.

Reportérům ČT se podařilo vypátrat, že mezi vybranými firmami je také ostravská firma After Minning, s.r.o. Současný předseda Českého báňského úřadu Ivo Pěgřímek byl jejím spolumajitelem až do roku 2008. Opustil ji v době, kdy byl tehdejší vládou jmenován do funkce, a nyní už v ní nefiguruje. Otázkou tedy je, jestli se jedná o střet zájmů.

Medializace proces realizace zastavil

O celé věci nicméně zatím stále není definitivně rozhodnuto. Ministerstvo financí prozatím výběrové řízení pozastavilo a jistý si už není ani báňský úřad. „Otázka zasypání nebo jiného způsobu zajištění je skutečně předběžná. A tato otázka bude projednávána v průběhu správního řízení, kde budou mít možnost se vyjádřit všechny dotčené orgány státní správy, obec,“ konstatuje mluvčí Báňského úřadu Machek. Státní podnik Diamo ovšem na zasypání trvá. Jeho řiditel Jiří Jež dokonce napsal dopis ministru financí Kalouskovi, v němž ho žádá o intervenci.

Jiří Jež, ředitel s.p. Diamo:

"Bohužel, v důsledku medializace problematiky a petic zaslaných orgánům státní správy se zdá, že se celý proces realizace zastavil. Vážený pane ministře, žádám Vás o spolupráci při obnovení procesu realizace likvidace propadu v lokalitě 'Žebračka', neboť celá tato akce nesnese odkladu vzhledem k tomu, že se jedná o havarijní stav na ložisku."


Místo likvidace skanzen

Proti likvidaci starých a opuštěných důlních děl stojí řada odborníků s protinávrhem, že ideálním způsobem, jak zamezit nelegálním vstupům, je komplex zpřístupnit. Podle Večeři by se na Žebračce dal udělat hornický skanzen evropského významu, který by mohl lehce konkurovat blízkému Zlotému stoku, který má návštěvnost sto tisíc návštěvníků ročně.

Podle něj je ale bohužel situace v Česku taková, že se hornická díla spíše likvidují, než že by se využívala k turistickým účelům. Jako příklad dává Německo, kde k tomu přistoupili naprosto jinak a většina dolů je tam zpřístupněna pro veřejnost. „Tím pádem ty doly jsou vlastně kdykoliv připraveny k další těžbě,“ dodává Večeřa.