Čtyři prezidenti dohlíží z Mount Rushmore na americkou demokracii

Keystone – Žulový masiv Mount Rushmore poblíž amerického města Keystone v Jižní Dakotě není jen tak obyčejným pohořím. Vytesány jsou v něm čtyři obří hlavy prezidentů USA – George Washingtona, Thomase Jeffersona, Theodora Roosevelta a Abrahama Lincolna –, jejichž pohledy míří do krajiny. Prohlédnout si jeden ze symbolů USA, který byl dokončen 31. října 1941, přijíždí každý rok na dva miliony návštěvníků.

Pohled na Národní památník, zvaný také „svatyně demokracie“, je dobře znám z řady filmů nebo fotografií. Myšlenka na oživení místa v Černých horách (Black Hills) pochází z 20. let minulého století, kdy s ní přišel ředitel Jihodakotské státní historické společnosti Doane Robinson. Sochy měly přitáhnout turisty a povzbudit skomírající ekonomiku. Původně měly být do žuly vytesány některé postavy Divokého západu, generál George Custer nebo Bufallo Bill. Návrh si získal jak příznivce, tak odpůrce. Jedni v projektu viděli výnosnou atrakci, druzí jej považovali za nevkus a kýč. Poté, co bylo rozhodnuto o realizaci památníku, padla volba na sochaře Gutzona Borgluma – potomka dánských přistěhovalců, vlastence, ale i člena Ku-Klux-Klanu a žáka slavného Augusta Rodina.   

Při práci překvapivě nedošlo k vážnému úrazu

Práce na skále byly opravdovým technickým oříškem, plocha totiž zabírá 5,2 kilometru čtverečního a nachází se v nadmořské výšce 1 745 metrů. Každá ze čtyř prezidentských hlav měří od brady po čelo 18 metrů (například panenka oka má průměr téměř metr). Hrubé rysy do žuly nejprve „vytesal“ dynamit, jemnou práci pak s dláty a kladivy obstaralo 400 dělníků na lešení.

Problémy však nastaly s financováním megastavby. Dílo totiž začalo vznikat v předvečer hospodářské krize. Většina z téměř milionu dolarů pocházela z federálního rozpočtu a navzdory Borglumovu přesvědčování pramen počátkem 40. let vyschl. Sochař navíc v květnu 1941 zemřel a dokončení prací bylo poté na jeho synu Lincolnovi. V roce 2005 prošly prezidentské obličeje omlazovací kúrou, horolezci je od lišejníků čistili pomocí vysokotlakých stříkaček.

Indiáni dosud chtějí nazpět své území

Památník Mount Rushmore se stal v roce 1973 dějištěm protestů indiánského kmene Lakotů, kterým území Černých hor patřilo. Ti jej na několik týdnů obsadili na protest proti snaze americké vlády o jejich vysídlení do rezervací – v lokalitě se totiž našlo zlato. V roce 1980, po letech tahanic, vynesl Nejvyšší soud rozsudek, že zabrání posvátného území bylo protizákonné. Indiánům přiznal odškodné, původní obyvatelé však území požadují zpět.

V roce 1948 začal Borglumův asistent Korczak Ziolkowski přetvářet hřeben Thunderhead Mountain, ležící asi 17 mil od Mount Rushmore. Plánoval v něm vytesat náčelníka Splašeného koně z kmene Lakotů, jednoho z těch, kteří se zasloužili o porážku generála Custera ve slavné bitvě u Little Bighornu (1876). Ziolkowski stihl vytvořit jen indiánovu 27 metrů velkou tvář. Od smrti sochaře v roce 1982 se dílo snaží dokončit jeho potomci. Nedostává se jim však financí.