Hulín (Kroměřížsko) - V místech, kde se v budoucnu propojí dálnice D1 s rychlostními komunikacemi R55 a R49, objevili olomoučtí archeologové vzácné šperky z drahých kovů. Staveniště silnice u Hulína a Pravčic na Kroměřížsku skrývalo například i 2000 let starou bránu do římského pochodového tábora. Na ploše několika hektarů se během téměř dvouletého výzkumu podařilo odkrýt předměty prakticky ze všech období pravěku.
Archeologové nalezli na Kroměřížsku 4500 let staré šperky
„Bude to několik desítek tisíc artefaktů, z devadesáti procent převažuje keramika. Nalezli jsme ale i napodobeninu rohu na pití, fragmenty skleněných náramků a železné či bronzové spony. Velmi vysoký je také počet ozdob ze vzácných kovů či jantaru, pocházejících z pohřebiště lidí kultury zvoncovitých pohárů, staré asi 4500 let,“ uvedl ředitel Archeologického centra Olomouc Jaroslav Peška. Archeologové například objevili hrob, kde byly čtyři nátepní destičky, což je podle Pěška naprostý unikát. Běžně měli lukostřelci pouze jednu. Veškeré artefakty byly soustředěny kolem pěti mužských hrobů.
Archeologové zkoumali dvě lokality, první nedaleko Pravčic, druhou od Hulína ve směru na Holešov, kde mimo jiné odkopali pohřebiště s asi 40 hroby a zbytky pravěkého osídlení. Vzácný je především nález půdorysu několika budov, které byly dlouhé až 70 metrů a staré asi 6000 let.
Termín vystavení unikátních předmětů je zatím v nedohlednu. Důvodem je delší časová prodleva, potřebná k náročnému zpracování předmětů. Problémovou je i momentální nedostatečná kapacita muzeí pro tak rozsáhlou sbírku, jak dodal Peška.
Římský tábor z doby Markomanských válek
Římský pochodový tábor stál podle archeologů u Hulína jen několik dní. Odhadem se rozkládal na ploše 25 hektarů a mohl pojmout až 6000 vojáků. „Jeho existenci jsme na východní Moravě neočekávali. Spojujeme ho s historickými událostmi 2. poloviny 2. století našeho letopočtu s dobou Markomanských válek. Po objevu olomouckého tábora je to druhý tábor takto vysoko a určitě souvisí se snahou Říma vytvořit zde provincii Markomanie, což byl plán císaře Marka Aurelia,“ přiblížil Peška. Nevylučuje proto budoucí objev dalších římských táborů v okolí.
Badatelé na místě někdejšího ležení nenalezli v podstatě žádné předměty, které by zdejší přítomnost římské armády dokládaly. Vojáci totiž podle nich museli tábor velmi pečlivě vyklidit a dokonce zhruba do dvou třetin zasypávali i obranné příkopy.
Nemilosrdné zacházení s nebožtíky
Archeologové u Hulína objevili také hroby ze starší doby bronzové z doby zhruba 1500 let před naším letopočtem, svědčící o nemilosrdném zacházení s nebožtíky. „Někdy jsme nalezli pohozená lidská těla v zásobních či odpadních jámách. Posledním případem byla dospělá mladá žena, která ležela na břiše se zvrácenou hlavou. Posléze se ukázalo, že nesla i malé dítě. Nevíme, čím se v tehdejší společnosti provinila, že byla takto nepietně pohřbena,“ sdělil Peška.