Památkáři doufají: miliony na opravu divadla Lichtenštejnů by mohla dát EU

Valtice -  Řádově na 240 milionů korun spočítali památkáři účet za možnou rekonstrukci bývalého divadla, které si vedle svého zámku ve Valticích nechal na konci 18. století postavit knížecí rod Lichtenštejnů. Pokud by se záměr památkářů vydařil, mohla by se jižní Morava pyšnit zřejmě jedinou replikou takto starého divadla v Evropě.

Právě teď památkáři dokončují poslední přípravy na podání žádosti o dotaci na obnovu divadla ze strukturálních fondů Evropské unie. „V zásadě jsou evropské peníze jediná možnost, jak překročit fázi projekční, kterou už máme na stole, a posunout se k realizaci,“ říká kastelán valtického zámku Michal Tlusták. Projekt, jak by obnovené divadlo mohlo vypadat, už existuje několik let. Prostředky na jeho uskutečnění se ale dosud nenašly, a tak jsou peníze z EU poslední možností, jak někdejší slávu takzvaného barokního divadla ve Valticích znovu vzkřísit.

„Tomu divadlu se lidově poněkud nepřesně říká barokní, samozřejmě zámek z velké části barokní je, nicméně budova zámeckého divadla je nejmladší ze všech budov a její současná podoba pochází přibližně z let 1790 - 1793, kdy už rozhodně nemáme baroko – ovšem ten název `barokní divadlo` je už vžitý,“ uvádí na pravou míru kastelán valtického zámku Michal Tlusták.

Ránu divadlu zasadilo družstevní hospodaření

Dnes už z původního divadla, které nechal k zámku v roce 1790 přistavit kníže Alois I. Josef, zbyly jen obvodové zdi. Na budově se podepsala především komunistická správa zámku, definitivní konec přišel v polovině 60.let, kdy na zámku sídlilo zemědělské družstvo. „Takový luxus že si soukromá osoba mohla dovolit divadlo, byl samozřejmě velkým trnem v oku. Proto se soudruzi rozhodli, že najdou pro divadlo smysluplnější využití a tím smysluplnějším využitím bylo, že se v divadle zřídila traktorová stanice - tedy opravna,“ popisuje kastelán Tlusták. Družstevníci zbořili lóže i pódium a do stěny divadelní budovy probourali vrata pro vjezd traktorů.

Do dnešní doby se dochovalo pouze několik málo fotografií zbytků původního interiéru. I ty jsou ale pro památkáře zdrojem informací. „Autoři projektu obnovy divadla například odkázali z fotografií podle děr v podlaze rozpoznat, kde byly umístěny kulisy a mechanismy pro jejich uchycení, to je pro postavení přesné kopie divadla klíčové,“ vysvětluje Tlusták. On sám se minulý týden vypravil do Vídně, aby tam v lichteštejnských archivech našel další potřebné podklady. Povolení v archivu zdarma bádat udělil brněnským památkářům na své loňské návštěvě Valtic přímo lichtenštejnský kníže Hans Adam II. „Ve Valticích máme archiv vedený až od roku 1948, všechny dokumenty ze starší doby jsou ve vídeňských archivech Lichtenštejnů. Jenom tam jsme tak mohli zjistit například informace o použitých materiálech, které samozřejmě jsou důležité pro určení ceny stavby,“ dodává současný kastelán zámku.

Jen dvě podobná divadla v Evropě

Valtické barokní divadlo mělo úplně jiné uspořádání než dnešní scény. Zatímco hlediště tvořil jen malý půlkruh s několika málo lóžemi, jeviště bylo v poměru k hledišti daleko hlubší a delší. Mohlo na něm být za sebou postaveno několik řad pohyblivých kulis, které vytvářely tehdejšími dramatiky oblíbený dojem perspektivy. Každou řadu kulis osvětlovalo denní světlo z oken v bočních zdech a čelo jeviště uzavíralo opět velké prosklené okno s výhledem do zámeckého parku – reálný a divadelní svět se tak při představení volně prolínal.

V Evropě jsou podle autorů projektu na obnovu valtického divadla pouze dvě barokní divadla se zachovaným originálním složitým vybavením jeviště – v Českém Krumlově a švédském Drottingholmu. Postavení repliky valtického divadla by mohlo do Evropy přinést scénu, na které by si soubory zaměřené na historicky věrné zpracování starých divadelních her, mohly vyzkoušet nastudování v autentickém prostředí se vším všudy bez obav z toho, že by starobylý interiér divadla nějak závažně poškodily. „Běžnou součástí barokního nebo klasicistního představení byly ohňové šou, kejklíři a podobně,“ popisuje valtický kastelán. „Takové pokusy ale v historických interiérech samozřejmě nejsou možné, právě proto bychom chtěli vytvořit divadlo, které by vybavením kopírovalo divadlo 18.století, ale svým zabezpečením odpovídalo století jednadvacátému,“ vysvětluje Michal Tlusták.

Památkáři mají v plánu upravit nejen samotné divadlo, s tím že by původní kapacitu 70 diváků zvýšili asi na 200, ale zároveň chtějí ve vedlejší budově jízdárny vybudovat moderní sál pro 600 diváků. Ten by umožnil pořádat i masověji orientovaná představení, a vylepšil by tak příjmy z provozování barokní scény.

Vydáno pod