Část brněnské zoo se za 80 milionů promění v severskou Kamčatku

Brno - Už za dvě měsíce plánuje brněnská zoo otevřít nový scénický severský pavilon – takzvanou Beringii. V ní si návštěvníci budou moci projít dobrodružnou stezku s výběhy zvířat, které mají ve volné přírodě svůj domov nedaleko polárního kruhu.

Staveniště v areálu zoologické zahrady se už brzo promění v krajinu Kamčatky a stroje se stavebními dělníky vystřídají  medvědi, rosomáci, lišky nebo sovice sněžné. To má být nová brněnská Beringie, která bude přístupná už od 9. října. „Budou tady také gejzíry, budou tady i vývěry par ze země. Přiblížíme se tomu, jak to na té Kamčatce skutečně vypadá,“ vysvětluje zoolog zahrady Bohumil Král.

Nová expozice nabídne dobrodružnou stezku, lekci z evoluce severských zvířat a třeba také autentickou kopii lovecké osady ze Sibiře. Největší lákadlem co do výšky i atraktivity bude pár kamčatských medvědů, které zahrada přiveze ze spřátelené zoo v ruském Rostovu na Donu. „Medvědi jsou poměrně velcí, samec má dosahovat téměř čtyř metrů, takže bude docela složité je přepravit. To, jestli pojedou po jednom nebo dohromady, bude záležet na tom, jaký seženeme přepravní prostředek, musíme vyrobit přepravní bedny a hodně administrativních problémů vznikne i s tím, že zvířata přivážíme ze země mimo Evropskou unii,“ říká ředitel brněnské zoo Martin Hovorka.

Na nejdražší investici brněnské zoo přispěla i Evropská unie

Právě dokončovaná Berengie je největší stavbou v historii brněnské zoologické zahrady. Náklady na realizaci odvážného projektu dosáhly téměř osmdesáti milionů korun, více než polovinu zaplatila Evropská unie, zbytek město Brno. „Myslím si, že v rámci České republiky to rozhodně je unikátní expozice. Především, co se týče rozsahu. Je třeba si uvědomit, že výběh pro medvědy je veliký tři čtvrtě hektaru, a to není už není žádný dvoreček,“ doplňuje Král.

Na Beringii by zoologická zahrada v budoucnu ráda navázala dalšími tématickými celky jako třeba Karibic, Valésie nebo Kalahari. V plánu má také stavbu nového vchodu do zahrady směrem od Kníniček.

Beringie

Beringova úžina, která odděluje Tichý oceán od Severního ledového oceánu, je nepříliš hluboká – pouhých 30 až 50 metrů a široká necelých 90 kilometrů. Je to přirozený průliv mezi asijským a severoamerickým kontinentem, který byl pojmenován na počest ruského mořeplavce a objevitele dánského původu Vituse Beringa, který se tudy plavil v roce 1728. Během historie naší planety došlo několikrát k významnému poklesu a nárůstu vodní hladiny, což se projevilo nejvýrazněji před 10 tis. lety během doby ledové. Při poslední době ledové na začátku čtvrtohor došlo k výraznému poklesu hladiny asi o 85 m. Tak vystoupila souše v oblasti Beringova průlivu a obnažil se asi 1 600 km široký pruh kontinentálního šelfu. Vzniklá souš vytvořila spojnici mezi Asii a Amerikou, po které se dalo přejít suchou nohou. Tento pokles vodní hladiny umožnil v dějinách již několikrát migraci předchůdců nejen původních obyvatel Ameriky, ale samozřejmě také rostlin a živočichů mezi oběma kontinenty. S postupujícím odtáváním pevninského zalednění byla Beringie opět zaplavena mořem, čímž vznikla dnes již známá Beringova úžina. Celková velikost oblasti Beringie má cca 2 mil. km čtverečních.

Zdroj: Urban centrum Brno