Jižní Morava je poseta svědky tragických událostí

Jižní Morava - Nejčastěji se tyčí poblíž polních cest a lesních pěšin, ale uvidíme je také na návsích obcí nebo dokonce v areálu jedné z brněnských nemocnic. Působí tajemně, z některých při hlubším zkoumání dokonce mrazí v zádech. A přesto všechno je často míjíme bez povšimnutí. Přitom právě na jižní Moravě a Vysočině najdeme křížových kamenů nejvíc.

V Jihomoravském kraji napočítáme 108 kamenných svědků, dodnes připomínající tragické události dávné minulosti. Tento počet uvádí na webových stránkách smircikrize.cz ašské muzeum, které monitoruje všechny pamětní kameny v republice. Pod jeho křídly hledá, popisuje a zjišťuje minulost těchto objektů na 60 badatelů.

Zástupcem jižní Moravě je archivářka Jana Barbora Slaběňáková, která prozkoumala už přes šest stovek těchto křížů. „Máme někdy i takové to štěstí, že nacházíme nové kameny. Ale v současné době se spíš stává, že se objeví kámen třeba do této doby považovaný za ztracený,“ představuje svoji badatelskou prácí hledačka smírčích kamenů Jana Barbora Slaběňáková.

„Pokud jsem ten kámen ještě neviděla, je pro mě nový, tak si ho zakreslím do nějakých svých poznámek, potom ho také vyfotografuji ze všech stran a poznamenám přesnou lokalizaci toho objektu a pomocí publikací nebo pamětníků se snažím o tom kameni zjistit víc,“ dodává Slaběňáková.

Hlavní roli hraje smrt

Smírčí kameny podle badatelky většinou pochází z 15. a 16. století. Mluví se o nich jako o pomnících středověké kriminality. Poté, co se upustilo od hesla smrt za smrt, musel člověk, který zabil, napravit svůj čin například pokutou, pietním darem nebo vztyčením kamene jako symbolu pokání. Tyto dohody byly zakotveny v takzvaných smírčích smlouvách, některé se dokonce zachovaly dodnes.

Smírčí kámen z tohoto období, navíc pyšnící se titulem kulturní památka, najdeme například v Malhostovicích na Brněnsku. Kámen podle pověsti leží na místě, kde před pěti sty lety zavraždil krejčovský učeň mladou dívku, vracející se z nedaleké Lipůvky do části Malhostovic zvané Nuzířov.

„Ta tradice vychází z toho, že původně tento smírčí kámen zde v té horní části měl nit a něco, co se podobalo jehle.  Odtud asi tady ta pověra,“ doplňuje starosta Malhostovic Petr Grünwald. „Počátkem 17. století se od této praxe upouští a je dokázáno, že poté se tyto kameny stávají spíše kameny pamětními. Pak už je třeba stavěli i pozůstalí na památku nějakých nešťastných náhod,“ popisuje Slaběňáková.

Svědkem jedné takové nešťastné události je například křížový kámen v Olešnici na Blanensku, který je výjimečný tím, že přímo do něj je vepsán celý dávný příběh. Jistý Šimon Čermáček, který zde měl usedlost, svážel jednoho srpnového dne roku 1687 obilí a snad úderem blesku zahynul. „Na upomínku tohoto jeho úmrtí byl postaven tady tento kámen,“ vypráví Slaběňáková.

V celé Evropě najdeme na 2500 tisíce kamenných svědků, dodnes připomínající tragické události. Kromě České republiky jich hledači hodně vypátrali například v Německu, Rakousku a Polsku, kde jsou dokonce pro tamní obyvatele jakousi svatyní. A co je zajímavé,  na Slovensku a v Maďarsku se nevyskytují vůbec.

Mapa výskytu smírčích kamenů
Mapa výskytu smírčích kamenů
Více fotek
  • Mapa výskytu smírčích kamenů autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1854/185397.jpg
  • Malhostovický smírčí kámen se dostal na seznam kulturních památek autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1829/182895.jpg
  • Smírčí smlouva autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1854/185399.jpg