Brněnská židovská obec se dočkala nového rabína

Brno - Brněnská židovská obec se svými skoro třemi stovkami členů byla poslední tři roky bez svého rabína. Teď se ho konečně dočkala. Stal se jím rabín Šlomo Radomír Kučera. Na své poslání se připravoval v izraelské ješivě, tedy vyšší židovské škole, od roku 2005. Předchozí rabín Moshe Chaim Koller odešel v roce 2007 do Prahy. Od té doby brněnští Židé na svého rabína čekali.

„Povinnosti rabína jsou velmi široké. Když jsme byli bez rabína, museli na významné svátky, pohřby nebo svatby dojíždět duchovní z jiných měst,“ popsal situaci předseda brněnské židovské obce Pavel Fried. Jenže hostující duchovní, kteří většinou do Brna přijížděli vykonávat běžné obřady, nebyli rabíni. „Z toho vyplynulo samo od sebe, že určité činnosti se buď nevykonávaly nebo je musel vykonávat někdo jiný improvizovaně,“ dodal Pavel Fried.

Poslední ješiva totiž v českých zemích skončila v roce 1881. A obecně neexistuje moc rabínů, kteří by mohli pracovat v Česku. „Takový rabín potřebuje umět jazyk země, ve které chce působit a český jazyk zrovna moc rabínů neumí. Naopak Židé žijící v České republice většinou nemají rabínské vzdělání,“ vysvětlil pražský rabín Moshe Chaim Koller.

Ješiva

Ješiva je židovská vyšší škola pro muže zaměřená především na studium Talmudu a židovského náboženského práva. Absolventi ješivot v židovských komunitách často vykonávají funkci rabína.

Rabín Šlomo Radomír Kučera se narodil v Brně v nežidovské rodině. Když mu bylo asi šestnáct let, začal pátrat po duchovním světě a hledat svou cestu. Osud ho zavál do náruče židovství a ve svých třiceti letech k této víře konvertoval. Hledání a studium židovství v Brně ho přestalo brzo uspokojovat. Vydal se proto do svatého města v Judských horách, do Jeruzaléma. Tam měl navštěvovat dvouletý program vyučující praktické dovednosti pomocníka rabína.

„Jenže když jsem přišel, bylo všechno úplně jinak, jak už je v Izraeli zvykem, žádný takový program neexistoval. Místo toho mě zapojili do běžného studentského života,“ popisuje své zkušenosti z města Davidova Šlomo Kučera. Rabínské studium nakonec po několika letech dokončil.

Midraša

Bejt midraš („dům bádání“), někdy zkráceně pouze Midraš nebo Bejs medreš, je židovská studovna, kde se mohou muži a v některých neortodoxních komunitách i ženy věnovat studiu Tóry, Talmudu a další halachické literatury.

V Jeruzalémě nalezl nový brněnský rabín kromě vzácných zkušeností a znalostí i svou současnou ženu Ruth. Shodou okolností Židovku, která pochází také z jihomoravské metropole. Ta do Jeruzaléma odjela studovat midrašu, ženskou obdobu mužské vyšší židovské školy ješivy. Oba se pak po několika letech vrátili se svým synem do Česka.

Zkušenosti s funkcí rabína si Šlomo Radomír Kučera přivezl z Katovic. „Důvodů, přoč jsem se rozhodl vrátit zpět do Brna, je mnoho. Kontaktoval jsem předsedu brněnské židovské obce a nabídl mu, že bych zde rabína rád dělal,“ prozradil nový rabín.

„Organizačně je život v Brně hodně těžký. Takové ty technické „vychytávky,“ aby ten život byl v souladu s Tórou, byl určitě v Izraeli snazší. V obchodech je tam například k dostání košer jídlo a jiné potřebné věci. Tady nic takového nemáme a musíme si to řešit sami. Na druhou stranu, když má člověk veškeré technické zázemí, tak už spoustu věcí dělá automaticky a nemusí nad každou maličkostí přemýšlet,“ řekl rabín Šlomo Radomír Kučera. A to podle něj může také přispět k utužení jeho víry.