Brno - Brněnský Masarykův okruh patří ke stabilním článkům kalendáře mistrovství světa silničních motocyklů s jedinou přestávkou už od roku 1987. Historie okruhových závodů motocyklů na brněnském závodišti je však mnohem starší, první Velká cena Československa silničních motocyklů se na Masarykově okruhu jela už 10. září 1950. Již o rok dříve zavítali do Brna i automobiloví jezdci, nejen vlivem tehdejší politické situace se však okruh nakonec dějištěm vznikajícího seriálu formule 1 nestal, a proto organizátoři upřeli svůj zájem směrem k závodům motocyklů.
Masarykův okruh vznikl jako přírodní závodní trať
Masarykův okruh vznikl původně jako přírodní závodní trať, měřil přes 29 km a jeho součástí byly běžně užívané silnice na trase Bosonohy - Nový Lískovec - Pisárky - Kohoutovice - Žebětín - Ostrovačice - Veselka - Bosonohy. Poprvé otevřen byl již v roce 1930 a byl pojmenován po tehdejším československém prezidentovi.
Automobilová velká cena v roce 1949 se jela už na nové trati, zkrácené na 17,8 km. Přihlíželo jí na dnešní dobu neuvěřitelných 400 000 diváků a svou účastí ji ozdobil i pozdější první mistr světa formule 1 Giuseppe Fariny. Právě jeho těžká nehoda, která si vyžádala dvě oběti z řad diváků, zastínila vítězství Petera Whiteheada na ferrari.
Pamětníci vzpomínají na historii závodů v Brně (zdroj: ČT24)
O rok později se tedy konala první Velká cena ČSSR silničních motocyklů. V roce 1952 byla akce z politických důvodů přejmenována na Závod družby národů - Velká cena Československa. Závod byl vypsán na 15 kol a dohromady měřil 267 km. V nejsilnější kubatuře do 500 ccm ovládl první tři ročníky Antonín Vitvar, v roce 1954 se v závodě dvěstěpadesátek poprvé postavil na stupínek nejvyšší legendární František Šťastný.
Po zkrácení tratě o úsek u Žebětína na 13,9 km v roce 1964 se Masarykův okruh konečně mohl stát součástí mistrovství světa silničních motocyklů. Poprvé nejvýznamnější motocyklové mistrovství zavítalo do Brna o rok později a okruh se v seriálu udržel až do roku 1982, kdy přes další zkrácení tratě na 10,9 km již zásadně nevyhovoval bezpečnostním požadavkům doby. Po pětileté pauze se mistrovství světa do Brna vrátilo již na nově vybudovaný, 5,4 km dlouhý autodrom v oblasti Kývalky, uvnitř původního okruhu.
Při tréninku svítilo na brněnský okruh slunce, meteorologové však varovali před deštěm, zejména v neděli.