Šlapanice u Brna - Jihomoravský krajský úřad, který fandí vzniku průmyslové zóny ve Šlapanicích, začal „salámovou“ metodou vyjímat úrodná pole z půdního fondu. A to i přes nesouhlasné rozhodnutí ministerstva životního prostředí, které jasně řeklo - zlikvidovat takto 100 hektarů polí nepovolíme. Háček je v tom, že ukrajovat zem po kouskách a dělat z ní stavební pozemky kraj může. A tak nejdříve 100 stejných hektarů „rozřeže“ na malé kousky a ty pak jako „jinou půdu“ bez nutného souhlasu ministerstva připraví developerovi. Odpůrcci projektu z občanského sdružení Čisté Šlapanice proti těmto krokům protestují, ministestvo životního prostředí má však svázané ruce.
Půda, kterou bránil stát, zřejmě skončí pod průmyslovou zónou. Díky kraji
Kraj se rozhodl svůj záměr, průmyslovou zónu, realizovat i přesto, že mu to ministerstvo životního prostředí znemožnilo dokonce několikrát. Pole, která mají zmizet pod výrobními halami, jsou totiž stále zapsána v zemědělském půdním fondu jako vysoce kvalitní orná půda, a tak podle ministerstva není jediný důvod se takto kvalitní půdy zbavovat.
„Na většině toho území jde o půdu první bonity, tedy nejlepší pro daný region, a takové plochy by měly být zastavěny až jako poslední,“ vysvětlil Miroslav Rokos z ministerstva životního prostředí. Podle vnitřní směrnice ministerstva by se tato půda měla použít pro jiné než zemědělské účely jen v případě stavby velkého významu, jako je například mezinárodní silnice. „Pro účely průmyslové zóny odmítáme tuto půdu vyjmout,“ potvrdil Rokos.
Obyvatelé Šlapanic s průmyslovou výstavbou na kvalitní orné půdě nesouhlasí (zdroj: ČT24)
Přesto se v minulých letech developerovi podařilo desetinu z plánových sta hektarů ukrojit a postavit na nich dvě haly. Přes zmíněný krajský úřad. Ten má totiž pravomoc u ploch do deseti hektarů rozhodnout o vyjmutí ze zemědělského půdního fondu bez povolení ministerstva.
Obavy odpůrců: Salámovou metodou zmizí celá zemědělská půda
Přestože by se zdálo, že by rozhodnutí ministerstva mělo mít rozhodně větší váhu než rozhodnutí krajského úřadu, opak je pravdou. A orná půda, která v Česku mizí devětkrát rychleji než v jiných evropských státech, se tak zcela znehodnotí.
„Vnímáme to jako obcházení našich rozhodnutí, ale jsme proti tomu téměř bezbranní. Bránit se můžeme jen soudní cestou, která je zdlouhavá, a než soud rozhodne, stavět se může a hotové haly už nikdo nezbourá,“ upozornil Rokos.
Podle vedoucí odboru životního prostředí Anny Hubáčkové, jejíž odbor o vyjmutí rozhodoval, bylo hlavním kritériem, že investor do regionu přinese nová pracovní místa. „To, že by se nesouhlas ministerstva týkal i těchto konkrétních deseti hektarů, si nemyslím. My jsme se, protože šlo o menší plochu, ministerstva ptát nemuseli,“ řekla Hubáčková. Jenže podle ministerstva jde ze strany Hubáčkové o výmluvu. „Krajský odbor dobře věděl, že se naše odmítavé stanovisko týká i zmíněné plochy deseti hektarů,“ dodal Rokos.
Stejná půda se tak posuzuje dvěma institucemi a pokaždé jinak. „V posledních letech se stává, že už i sami investoři, když jim úřady nepovolí výstavbu na větší ploše, požádají právě o onu “malou„ plochu deseti hektarů. Naučili se naše rozhodnutí takto obcházet,“ upozornil Rokos. Jeho obavy přitom sdílí i lidé z občanského sdružení Čisté Šlapanice.
„Tím, že už jednou došlo k obejítí stanoviska ministerstva životního prostředí, se obáváme, že to bude pokračovat. V návrhu zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje se objevilo dalších osmdesát hektarů k vyjmutí z půdního fondu. Touto salámovou metodou zmizí celá plocha nejlepší zemědělské půdy pod průmyslovými halami a skladišti,“ řekla nezávislá zastupitelka Michaela Trněná z občanského sdružení Čisté Šlapanice.
Jeden hektar vyjmuté půdy prodal náměstek za 6,5 milionu
Občanské sdružení navíc upozorňuje na to, že na vyjmutí pozemků z půdního fondu mohl mít vliv i bývalý náměstek hejtmana Jihomoravského kraje pro životní prostředí a někdejší radní Šlapanic Václav Horák (KDU-ČSL). Ten totiž právě pod plánovanou zónou vlastní pozemky a část z nich už salámovou metodou developerovi prodal.
„Pozemky, které měly původní hodnotu 15 korun na metr čtvereční, se změnou na stavební parcelu zhodnotily na 600 korun za metr čtvereční. Pan Horák si tak přišel na 6,5 milionu korun,“ upozornil člen občanského sdružení Čisté Šlapanice a současně nezávislý zastupitel Šlapanic Milan Pernica.
Podle Horákova právníka Radka Ondruše jeho klient neměl na rozhodování odboru z pozice náměstka vliv. „O tomto rozhoduje úředník a můj klient v žádném takovém rozhodnutí nefiguruje,“ prohlásil Ondruš.
Jenže Horák ještě jako zastupitel hlasoval pro změnu územního plánu, která vyjmutí pozemků předcházela. „Vidíme v tom jasnou finanční motivaci a střet zájmů,“ doplnil zastupitel Pernica. Podle Ondruše ale pro návrh hlasovala většina zastupitelů a Horákův hlas nehrál roli.