Za rok řeknu, jestli jsem udělal dobře, říká druhý muž Brna o vstupu na radnici

Brno - Vyrůstal na brněnském bohunickém sídlišti. O politiku se zajímal vždycky. Jak sám říká: o tu pravicovou samozřejmě, stejně jako jeho rodiče. Do ODS vstoupil z Mladých konzervativců ve svých 23 letech po promoci na Akademii obrany. „Bylo to v době takzvaných úsporných balíčků v roce 1997. Tehdy jsem pochopil, že musím jít do politiky a podpořit šetření,“ vzpomíná dnes Robert Kotzian. Chtěl se tak postavit za svého politického guru Václava Klause. Na politiku se snaží nahlížet střízlivě a má jasnou představu, kdy by z ní měl člověk odejít. Bojí se jen, aby ten správný čas poznal.

Má za sebou jedno z nejrozporuplnějších rozhodnutí své politické kariéry. Přes svůj nesouhlas se vznikem brněnské koalice ODS a sociální demokracie ji podpořil přijetím funkce prvního náměstka primátora. A na svoji kandidaturu na primátora tak rezignoval. Po týdnech „vládnutí“ říká: „Nechtěl jsem zklamat ty, kteří mi ve straně dali důvěru. A věřte mi, bylo to pro mě těžké rozhodnutí. Dodnes žiju s vnitřními pochybnostmi, jestli jsem udělal dobře. Jenže smlouvy se dodržují, i když jsem musel potlačit svůj vlastní názor.“ Svůj postoj vysvětloval dlouze - na omluvu sobě i těm, kteří ho považují za „zrádce“.

Jak odpovídáte těm, kteří vám mají vstup do velké koalice se sociálními demokraty za zlé?

Že jsem se rozhodl udělat to nejméně špatné rozhodnutí a post náměstka přijmout. Vím, že to rozhodnutí je sporné. A nejsem rozhodně skálopevně přesvědčen, že je správné.

A co by bylo to horší rozhodnutí?

Opustit brněnské zastupitelstvo a nebo z politiky úplně odejít.

Ale to by bylo rozhodně férovější vůči voličům, kteří dnes nevěřícně sledují, jak zasedáte vedle sociálních demokratů jako jejich partner. Nebojíte se, že vás budou podezřívat z účelovosti a z toho, že vám jde jen o funkce a udržení svého postavení v ODS?

Takoví lidé samozřejmě jsou a budou tak uvažovat. Dostal jsem spoustu negativních reakcí a musel jsem se s tím vypořádat. Ale dostal jsem i ty dobré, které přišly od lidí, kteří mi věří. Navíc jsem se musel nějak vypořádat s hlasy těch, kteří mi dali důvěru ve straně a rok se mnou pracovali na kampani. Právě oni mě nabádali, že to nesmím vzdát.

A tak jste se vzdal primátorské pozice, kterou jste chtěl dělat…

Ano, ale nevzdal jsem se vlastního názoru. Ten jsem vyjádřil hned po volbách, kdy jsem veřejně vystoupil proti většinovému názoru ve vedení brněnské ODS s tím, že jsem pro středopravicovou koalici. Já jsem se rozhodně nebál její obávané křehkosti, kterou ostatní považovali za mínus. Dali prostě na větší jistotu a já jsem svůj názor neprosadil.

To mi připomíná další Vámi poskytnutý rozhovor, v němž jste vyslovil přání pro příštího občanskodemokratického lídra v Brně. Přál jste mu větší podporu a silnější pozici ve vlastní straně, než jste měl Vy. V tom byla dost velká dávka hořkosti.

V demokracii a v demokratickém rozhodování to tak prostě je. Někdy to rozhodnutí nedopadne, jak si sami přejete. To ještě neznamená, že vás to rozhodnutí zbavuje vlastního názoru. Nicméně platí, a mělo by ve slušné společnosti platit, že se respektuje většinové rozhodnutí, a já to činím. Já se s tím musím naučit žít, jinak bych musel odejít.

Tak to vidíte dnes. A co když časem zjistíte, že pracovat jako pravicový politik v koalici se sociálními demokraty prostě nejde?

Tak z té pozice odejdu a půjdu pracovat do komerční sféry, jako to dělá většina lidí v této zemi. To ale nedokážu říct teď, bilancovat budu nejdřív za rok.

Politické ambice - stát se například šéfem brněnské ODS a nebo se dokonce dostat na celostátní úroveň stranické práce - nemáte?

Tuto ambici – minimálně teď - prozatím nemám a ani nevím, co by ji do mých myšlenek mohlo vnést. Jsem totiž přesvědčen o tom, že aby člověk mohl dělat celostátní politiku, musí si projít od nejnižší úrovně řadového zastupitele třeba v městské části, přes starostu, zastupitele města a postupně nabírat zkušenosti. Jinak se odtrhne od reality a přestane vnímat, co normální lidé potřebují. 

Kvůli nim chybí na koaliční dohodě váš podpis? Není to jen gesto?

Já jsem tím ale nechtěl nic říct světu, ale pouze sám sobě. Je to otázka mé vnitřní integrity.

A co vám říkají vaše vnitřní hlasy?

To si s dovolením nechám pro sebe. Řeknu pouze jeden citát, který často slýchávám u nás v rodině: Přátelům nevysvětluj, protože ti to nepotřebují, a nepřátelům nevysvětluj také, protože těm to vysvětlit nelze.

Dobře, tak jinak, co vám na to říkají doma?

Rodina mě podporuje a já jsem jí za to vděčný. Moje rodina mě od začátku podporovala a podporuje i dnes. Moje žena se mnou nesla dobré i zlé v celé kampani. Bylo to nakonec doporučení právě mé rodiny, jak se po volbách zachovat.

Neradili vám vrátit se k informatice, kterou jste vystudoval a několik let se jí živil? Bavila Vás nebo ne?

Mě informatika baví stále. Ale politika mě nadchla, velmi mě zajímala. Byl jsem souběžně členem Mladých konzervativců, takže jsem se zajímal o politiku nejen v tom machiavellistickém slova smyslu, ale i o politickou filosofii. Rozhodl jsem se, že se v tuto chvíli budu věnovat spíše politice a k informatice, pokud to půjde, se třeba někdy vrátím.

Nástup na radnici, největší problémy města a pohled na život z radniční věže

Jeho kancelář nepůsobí nijak honosně. Na dlouhém stole leží několik tlustých složek a karafa s vodou z kohoutku. První kávu si dává po obědě. Jako první náměstek primátora dostal na starost technický úsek a tak trochu technicistně působí i jeho zázemí. Velí šesti odborům: odboru dopravy, informatiky, odboru technických sítí, investicím a dopravně-správním činnostem a také odboru územního a stavebního řízení. Bude se setkávat s investory, stavební lobby, bude muset hlídat územní řízení nejrůznějších staveb. Tvrdí, že to zvládne, protože s tím má zkušenosti z menší radnice. A chce zabránit korupci. Na začátku alespoň zveřejňováním „životopisu“ veřejných zakázek na internetu. Na otázky k problémům Brna, které zrovna nespadají do jeho resortu, odpovídá diplomaticky. Párkrát je slyšet odpověď: Na to se musíte zeptat jiných…

Můžete říci konkrétněji, kdy se rozjede zveřejňování „životopisů“ městských zakázek na internetové adrese města?

Časově konkrétně neřeknu, protože veřejné zakázky jsou legislativně komplikovaná záležitost, nicméně mohu si klidně dát horizont následujícího půl roku.

To však samo o sobě korupci zřejmě nezabrání…

Město má dle mého názoru dostatečně propracovanou metodiku zadávání veřejných zakázek a ta na jejich průhlednost stačí.

Takže v tom nevidíte problém?

Ne.

Co je tedy podle Roberta Kotziana největším problémem Brna?

V současné chvíli zastavená stavba Královopolských tunelů a v dlouhodobější perspektivě osud územního plánu města. Ten by se měl co nejdříve schválit, abychom věděli, jak město dál rozvíjet. Problém je v tom, že jej nemůžeme schválit bez územního plánu Jihomoravského kraje (Zásady územního rozvoje JmK), který ale zatím kraj nevyprodukoval. Brno se tak dosud musí rozvíjet dle plánu z roku 1994, který vznikal po sametové revoluci. Dvacet let poté má skutečně zcela jiné potřeby.

A jaké konkrétní potřeby to jsou?

Nový územní plán by měl narýsovat, jakým způsobem budeme bojovat s velmi vážným problémem vylidňování města a s excesy ve způsobech zástavby, které absolutně nerespektují stavební charakter konkrétní lokality.

Jenže už teď je na lokalita směrem na jih od Brna za řekou Svratkou poloprázdné administrativní území, které na noc zhasne a umře.

Ano a tomu bychom měli s novým územním plánem v ruce zabránit.

A jak, když se nové Jižní centrum nestaví jako čtvrť se srdcem – přirozeným centrem, kde se bydlí, nakupuje, tráví volný čas, vysedává v kavárnách a restauracích, pracuje – ale se soliterními projekty…

Na Jižní centrum se chci zaměřit, stejně jako na rodné Bohunice a na dopravní obslužnost celého tohoto území. To vše si slibuji od nového územního plánu, v němž se právě v Jižním centru dostatečně důrazně stanoví, že se tam nebude pouze pracovat, ale že se tam bude také bydlet a ta zóna se koncem pracovní doby totálně nevylidní.

A kdo to pak kvalifikovaně posoudí?  Vždyť Brno nemá hlavního architekta, který by mohl do řízení o územním plánu skutečně pádně vstoupit a říct neodborníkům: Tak takhle pánové ne! Vám ta funkce v Brně nechybí? Člověk s pravomocí něco ovlivnit, který ví, jak má město vypadat, aby se v něm opravdu dobře žilo a alespoň nově už nevznikaly v jiných městech odzkoušené „mrtvé zóny“…

Mě osobně ve městě tato funkce chybí, ale ze zákona se musela zrušit už před lety a nahradil ji poněkud okleštěný odbor územního plánování. Sám za sebe můžu říct, že tvorba územního plánu není přímo v mé náměstkovské kompetenci, ale jako zastupitel ji mohu ovlivnit.

Do čeho tedy můžete zasáhnout?

Například do otázky záměru postavit podzemní garáže pod Zelným trhem. To jsme zvládli v koaliční dohodě a garážím na Zelném trhu tak odzvonilo.

Minulostí se ale asi nestane spor ohledně stadionu za Lužánkami, který ODS prosazuje. ČSSD vám sice větu „o návratu sportu za Lužánky“ v koaliční dohodě podespala a primátor připustil, že by si nová rada nechala udělat nějakou studii. Zároveň ale řekl, že to není podle jeho názoru možné?

Pan primátor ten rozhovor, pokud vím, poskytl před podpisem koaliční smlouvy. To, co bylo ujednáno v koaliční dohodě, je návrat hokeje za Lužánky. Hokej i fotbal je tam možný. Vše je závislé pouze na majetkoprávním vyrovnání.

Ten rozhovor poskytl České televizi s primátorským řetězem na krku, tedy po znovuzvolení primátorem a tím pádem po podpisu koaliční dohody…

To je pro mě nová informace a nemohu se k tomu vyjádřit. Nicméně město má zpracovaný poměrně obsáhlý dokument k projektu Ponava, jehož součástí je návrat sportu za Lužánky. Je od společnosti Pricewaterhouse Coopers, což je renomovaná firma. Tato dokumentace byla předána Brnu v roce 2007 a analyzuje několik variant, co s oblastí. Jednou z těch smysluplných a přípustných je hokej i fotbal za Lužánkami. Pak je k dispozici také diplomová práce studenta místní fakulty architektury, která hovoří v podstatě o tomtéž. Jestli někdo tvrdí, že je třeba zpracovat studii, tak já říkám, že není.

A co Janáčkovo kulturní centrum?

Celý spor kolem Janáčkova kulturního centra je o tom, kde na něj vzít peníze. Nejde přitom jen o prostředky na jeho stavbu, ale především na jeho následný provoz. Sport se financuje sám, ale kultura, na tu musíte mít peníze.

Jenže právě kultura, potažmo Janáček, dělá Brnu ve světě rozhodně větší jméno než brněnský hokej či fotbal…Je to možná jen intuitivní, ale mám pocit, že svoji „kulturu“ daleko víc prodávají v Ostravě, Českém Krumlově, Plzni – městech daleko menších, ale progresivnějších. Nemáte pocit, že Vaše milované Brno v tomto ohledu ztrácí dech?

Konkurenčních měst má Brno víc a je to velký problém. Ona se skutečně prestiž města počtem obyvatel neřídí, ale rozpočet ano. A rozpočtem města se měří jeho schopnost podporovat velké kulturní projekty, nejen Janáčkovo kulturní centrum. To není všechno. Brno má více výrazných vlastností, které mohou posilovat jeho konkurenceschopnost – je to například šest veřejných vysokých škol, jsme dopravní křižovatkou.

Takže vám se žije v  Brně dobře?

Báječně. Žiji v Bohunicích na panelovém sídlišti a jsem spokojený.

Opravdu jste jen spokojený?

Samozřejmě, že nejsem. Ale to, co mi vadí, se dá časem změnit. Dívám se na život v dlouhodobé perspektivě. Zajímá mě, co můžu udělat, aby to město ovlivnilo na dlouho. Teď konkrétně mi samozřejmě vadí, že nemohu přijet z Bohunic autem k nádraží, zaparkovat tam, odjet do Prahy a večer po návratu si opět vozem v klidu odjet domů. Stejně tak mi vadí, že není parkování v celém městě. Přál bych si, kdyby za následující volební období vyrostl alespoň jeden parkovací dům pod taktovkou města.

Robert Kotzian
Robert Kotzian
Více fotek
  • Robert Kotzian autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2158/215729.jpg
  • Robert Kotzian autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2158/215731.jpg
  • Robert Kotzian autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2158/215730.jpg
  • Robert Kotzian autor: ČT Brno, zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/22/2158/215732.jpg
  • Budoucí podoba Zelného trhu s podzemními garážemi zdroj: Magnum http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1866/186539.jpg
  • Vizualizace Janáčkova kulturního centra v Brně autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/23/2204/220344.jpg