Ředitel Doležal: Brněnská Úrazová nemocnice má to nejhorší za sebou

Brno - Nejtěžší období své existence má brněnská Úrazová nemocnice zřejmě za sebou. Po dvou letech pod správou města se podle jejího ředitele Karla Doležala konečně podařilo ustálit financování a na podpis čeká také klíčová smlouva s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, která „úrazovku“ definitivně vytáhne z červených čísel. Nemocnici teď ale straší čísla jiná - počet výpovědí lékařů. 

Poslední dva roky provozu Úrazové nemocnice v Brně se nesly ve znamení dennodenního boje o každou korunu a přesvědčování pojišťoven, hlavně Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), že provozovat „úrazovku“ má smysl. Na provoz si musela půjčovat od města - ročně 15 milionů. Do roku 2011 už ale vkročí s čistým štítem. VZP totiž odsouhlasila poslední chybějící smlouvu, která přinese nemocnici doplatek 25 milionů korun.

„Jedná se o peníze za ortopedickou péči ještě z roku 2009,“ vysvětl ekonomický náměstek Úrazové nemocnice Jan Nesnídal. Díky těmto milionům začne nemocnice nový rok s vyrovnaným rozpočtem a nemusí žádat magistrát o další finanční injekci. „Je to nový start. Budeme schopni znovu poskytovat stejně kvalitní péči jako do roku 2008,“ věří ředitel Doležal.

Protestní akce lékařů situaci komplikuje

Doležala ale straší dočista jiná čísla - počet výpovědí lékařů z prostestní akce Děkujeme, odcházíme. Místo plánování zásadních změn ve strategii Úrazové nemocnice teď musí její vedení řešit krizový plán na březen, kdy výpovědi lékařů vstoupí v platnost.

„Chceme v budoucnu provést zásadní změny. Například počet velice nákladných, takzvaných superakutních lůžek snížit ze čtrnácti na deset nebo sloučit oddělení JIP a ARO, přebudovat objekt Ponávka deset na lůžkové oddělení. Požádali jsme také o přidělení statutu traumacentra nižšího řádu. Musíme však čekat na to, jestli vláda vyřeší odchody lékařů,“ říká Doležal.

Před dvěma lety byla Úrazová nemocnice na odpis. Ministerstvo ji chtělo jako nepotřebnou zrušit. Nemocnice přišla o statut traumacentra a o několik klíčových lékařů a většinu přístrojů převedlo ministerstvo do Fakultní nemocnice v Bohunicích. Jenže proti rušení své nemocnice se postavili zbylí lékaři a hlavně politici, kteří nakonec „Úrazovku“ zachránili. Prosadili zákon, který převedl nemocnici do majetku města Brna.