Jak obejít dohodu se sousedy? Podnikatel prodal pozemek sám sobě

Brno - Nová výrobní hala v Pražské ulici v Brně-Bosonohách vyrostla před rokem obyvatelům sousedních rodinných domků sotva dva metry za zahradami. Nikdo se nás nezeptal, zda s výstavbou souhlasíme, stěžují si lidé. Majitel haly podnikatel Zdeněk Řehořík totiž zhruba dvoumetrový pás svého pozemku prodal sobě jako právnická osoba osobě fyzické. Tím se stal sám svým sousedem. Obyvatele domů v okolí touto fintou ze sousedství v podstatě „odstřihl“ od možnosti vyjádřit se k jeho záměru.

Pouhý jeden a půl metru od zahrady Janu Skryjovi stojí obrovská výrobní hala. „Nikdo se nás na nic neptal, nikdo mi o tom nic neřekl a najednou tu někdo postavil osmimetrovou zeď,“ krčí rameny.

Majitel Zdeněk Řehořík halu pronajímá firmě vyrábějící nábytek. Popírá, že by se o stavbě s lidmi nebavil - jeho zástupce podle jeho slov obcházel dům vedle domu. „Na mé snahy o domluvu nikdo nereagoval, takže jsem neměl jinou možnost,“ hájí se. Jan Skryja a další sousedé přesto tvrdí, že se o stavbě dozvěděli, až když se na pozemku objevili stavaři.

Podnikatel Zdeněk Řehořík o hale (zdroj: ČT24)

Další důvod, proč si podnikatel část pozemku odkoupil sám od sebe? Kdyby se Řehoříkova firma Sculpto dostala do sousedských sporů, banka by mu peníze na stavbu nepůjčila.

Kdo všechno je podle zákona „soused“?

Přestože české zákony sousedství přesně nedefinují, podle právníků není sousedem pouze ten, jehož pozemek se jiného pozemku dotýká přímo. „Pokud stavební úřad vyloučil z účasti ve stavebním řízení majitele sousedních pozemků jen proto, že jejich pozemky přímo nehraničily s pozemkem stavebním, tak bezesporu pochybil,“ okomentoval situaci Jiří Urban z Advokátní kanceláře Rašovský. „Správně měl posoudit, zda a které sousední pozemky či stavby mohou být plánovanou výstavbou haly přímo dotčeny, a to bez ohledu na to, zda se stavebním pozemkem hraničí, či nikoliv,“ vysvětlil.

Stavební úřad městské části tvrdí, že chybu neudělal. Podle jejich posudku totiž výrobní hala obyvatele domů v okolí nijak nepoškozuje. „Za přímé dotčení sousední nemovitosti není možné považovat například zhoršení nebo úplné odejmutí stávajícího výhledu ze sousedního pozemku nebo stavby nově umisťovanou stavbou, pokud byly dodrženy odstupové vzdálenosti staveb,“ potvrdil i Urban.

Naštvaní obyvatelé: „Pouze“ o výhled nám nejde

Další problém? Stavbě nepředcházelo ani oficiální územní řízení - snahy investora o komunikaci s obyvateli prostě nestačí. Případem se znovu zabývá také ombudsman. Jeho kancelář přišla na vícero nedostatků. „V celém procesu je těch pochybení ze strany státní správy až podezřele mnoho,“ uvedla zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová.

„Tento případ je ukázkou stavebníka, který chce svého cíle dosáhnout za každou cenu, aniž by zohlednil připomínky ostatních lidí, kterých se to týká,“ povzdechl si starosta městské části Brno-Bosonohy Anastazios Jiaxis (SZ). „Z postu starosty městské části teď asi budu muset prověřit práci svých zaměstnanců,“ dodal. 

Bosonožská kauza je zřejmě dalším příkladem chytrého využití mezery v zákonech. Podle právníků nejsou v Česku podobné kličky ničím výjimečným.

Vydáno pod