Zlín vybral projekty na revitalizaci centra, bez návrhu Evy Jiřičné

Zlín - Město dnes představilo vítězné návrhy sledované architektonické soutěže na úpravu náměstí Práce ve Zlíně. Odborným komisím, které je vybraly, se nejvíce líbily návrhy místních architektů: návrh na revitalizace Gahurova prospektu od tří mladých zlínských architektů, rekonstrukce podchodu na náměstí Práce od architekta Pavla Chládka ze Zlína a revitalizace parku Komenského zase od sedmičlenné skupiny odborníků z Brna a Zlína. Do všech tří soutěží bylo přihlášeno celkem šedesát návrhů. Tímto výsledkem tak radnice strčila do šuplíku návrh Evy Jiříčné, která v něm řešila revitalizaci náměstí jako celku.

Návrh Evy Jiříčné vznikl v loňském roce a podle jejích slov měl navázat svou tváří na již zbudované Kongresové centrum, které je v těsném sousedství s náměstím Práce. Jenže to bylo za minulého vedení radnice, která světoznámou architektku oslovilo bez veřejné architektonické soutěže a za výsledek jí vyplatilo milion. Návrh Evy Jiřičné se tak velmi pravděpodobně realizovat nebude. Ona sama v tom ale žádný problém, alespoň oficiálně, nevidí. „Nejde o mě, ale o to vybrat co nejlepší návrh pro Zlín,“ prohlásila.

Nové vedení radnice vzešlé z podzimních voleb rozhodlo podle svých slov dát na hlasy odborné veřejnosti, která s postupem předchozího vedení města příliš nesouhlasila. Architektům se totiž nelíbilo, že dostal šanci jediný člověk, který se nemusel vyrovnávat s konkurenčními návrhy. „Proto jsme se rozhodli uspořádat veřejnou architektonickou soutěž, aby dostal šanci každý,“ uvedla radní Eva Štauderová (M.O.R.). Eva Jiřičná však už mezi zájemci nebyla. „To, co jsem mohla udělat, jsem udělala co nejlépe. A pokud se to nelíbí, nemůžu s tím nic dělat,“ prohlásila už před časem.

Video Městská architektka Dagmar Nová o vítězných projektech
video

Městská architektka Dagmar Nová o vítězných projektech

Namísto jedné veřejné soutěže na celý prostor náměstí, tak jak svůj návrh zpracovala Jiřičná, se rozhodli noví zlínští radní rozdělit jej na tři části a vyhlásit tři soutěže.

Podoba náměstí Práce se neřeší rozhodně poprvé

Otázka podoby náměstí Práce je stará skoro jako místo samo

V průběhu let 1935–1942 vzniká v ateliéru Františka L. Gahury řada návrhům na řešení náměstí. Architekt navrhuje dostavbu západní fronty, čímž prostor získává symetrickou podobu se Společenským domem doplněným o další objekty v jeho těžišti. Další řada návrhů vzniká na základě soutěže vypsané v roce 1940 za účasti výrazných osobností Bohuslava Fuchse, Josefa Gočára a Emanuela Hrušky. Později přichází se svým návrhem na dostavbu náměstí Jiří Voženílek jako se součástí řešení Regulačního plánu Zlína z roku 1947. Otázka náměstí Práce je znovu otevřena v roce 1968, kdy město Gottwaldov vypisuje urbanisticko-architektonickou soutěž na řešení centra. První cena není udělena, druhou získává návrh architekta Jiřího Gřegorčíka s kolektivem, který o rok dříve vítězí v soutěži na zástavbu Jižních Svahů. Poslední v řadě soutěží, která se dotýká náměstí Práce, je vypsána v roce 2005 v ploše takřka celého centra jako podklad pro zpracování jeho Regulačního plánu. Jsou uděleny dvě snížené první ceny pro zlínské architekty Zdeňka a Pavla Chládkovy a pražský kolektiv architekta Jaroslava Bedrny.

Zdroj: www.aArchitektura.cz

Zlínské náměstí Práce, druhý společenský střed města, vznikl z potřeby kulturní, společenské a obchodní vybavenosti pro rychle se rozvíjející průmyslové město na začátku 20. století. Jeho prostor je vymezen okrajem továrního areálu s dominantou budovy č. 21 a souborem veřejných staveb řazených ve volném způsobu zástavby. Z dopravních staveb do prostoru zasahuje frekventovaná třída Tomáše Bati, západní hranu lemuje ulice Březnická.

V roce 1927 byl postaven objekt Tržnice (Firma A. Jambor), v letech 1932 až 1933 vznikají objekty Obchodního domu a Velkého kina od architekta Františka L. Gahury a Společenský dům (Hotel Moskva) od architekta Vladimíra Karfíka. Náměstí sloužilo  jako prostor pro shromáždění a místo k odpočinku zaměstnanců továrny. Část pod Velkým kinem se využívala jako dopravní terminál autobusové dopravy.

Tři místa, tři vítězné návrhy a 13 architektů

Novou podobu všech tří součástí náměstí Práce navrhlo množství spolupracujících architektů. Gahurův prospekt by se měl revitalizovat podle návrhu, který zaslali Jitka Ressová, Hana Maršíková, Jan Pavézka ze Zlína ve spolupráci s Martinem Veleckým. Odborná komise vybírala z celkového počtu 24 návrhů.

Soutěž o rekonstrukci podchodu na náměstí Práce vyhrál návrh architekta Pavla Chládka ze Zlína, jenž spolupracoval s Jaroslavem Hoškem. V případě tohoto prostoru se sešlo 23 návrhů. Nejméně návrhů, třináct, se sešlo v případě revitalizace Parku Komenského. Vybrán byl nakonec návrh autorů Václava Babky z Brna, Pavla Mudříka ze Zlína a Lucie Radilové a Zdeňka Sendlera, kteří pocházejí z Brna. Spoluautory byli Eva Šopíková, Marian Lanc a Michaela Čechová.

Návrhy posuzovaly tři odborné poroty, ke každému prostoru byla jmenována jedna. Složené byly ze čtyř architektů a tří zástupců radnice. Přizváni s hlasem poradním byli také odborní znalci. „Chtěli jsme, aby kvalitu návrhů posuzovali především odborníci, proto měli v komisích větší zastoupení než lidé z magistrátu,“ vysvětlila náměstkyně primátora Eva Štauderová (M.O.R.), která se třídenního jednání odborných komisí také účastnila.

Členové odborných komisí posuzovali anonymní návrhy. Kdo jsou jejich autoři, se dozvěděli až po vyhlášení výsledků. „Což znamená, že komise nemohly být ovlivněné jmény, posuzovaly pouze kvalitu návrhů. Šlo o velmi čistý způsob výběru a o to nám šlo,“ řekla Štauderová.

Prosadili se „Zlíňáci“

V soutěžích se výrazně prosadily návrhy zaslané zlínskými autory, kteří podle radnice velmi dobře znají problematiku prostorů, které budou revitalizovány. "Vítězný návrh úprav předprostoru Kulturního a Univerzitního centra respektuje Gahurův prospekt, revitalizace Parku Komenského zase umožní oživit přilehlou Školní ulici a více zpřístupnit budovu krajské knihovny.

V případě podchodu bylo dáno jednoznačné doporučení k vítěznému návrhu i od autora současného podchodu architekta Ladislava Pastrnka, který byl přizván jako odborný znalec," dodala náměstkyně primátora.

Samotné práce na obnově prostor v centru Zlína by mohly začít na počátku příštího roku. Na pokrytí nákladů město využije financí z Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava, ze kterého může čerpat až do poloviny roku 2013 celkem 120 milionů korun. Ještě před zahájením prací bude veřejnost seznámena se všemi zaslanými návrhy do soutěží, pravděpodobně na veřejné debatě například v Kongresovém centru. Místo radnice zatím přesně nezná.