Brněnští sochaři si potykali s tiskárnou, která umí zreplikovat sama sebe

Brno - Technologii, kterou využívají především designeři při výrobě prototypů, ovládli brněnští umělci. V Ateliéru sochařství Vysokého učení technického v Brně hluk ze dvou 3D tiskáren neustává ani v noci. Vznikají pomocí nich originály soch vymodelovaných v počítači nebo slouží k jejich zmenšování, zvětšování nebo pro zrod takzvaných referenčních modelů.

3D tiskárna je podobná té klasické, jen se v ní místo potištěných listů rodí předměty. Buď naskenované kopie reálných objektů nebo díla vymodelovaná v 3D prostředí. Jako materiál může posloužit plast, sádra a řada dalších. Návrháři po dlouhých hodinách u počítače díky 3D tisku získají dokonalou představu o tom, jak jejich výtvor bude ve skutečnosti vypadat.

Na podobné výhody nové technologie přišli i brněnští sochaři – pochvalují si zejména preciznost, vyšší přesnost, úsporu času a posunutí hranic umělecké tvorby. Novinku využívají v Brně jako jediní z tuzemských uměleckých škol. Jeden příklad z praxe za všechy – Edisonovy žárovky umístěné na Malinovského náměstí v Brně. Jejich auterem je šéf 3D ateliéru Tomáš Medek. Tvořil je v počítači pomocí speciálního softwaru. První model se zrodil v 3D tiskárně. Umělec až podle něj tvořil sochu v reálné velikosti.

„Umožní to, co dřív nebylo vůbec možné, tedy stranově převracet bez toho, aby se musela znovu přemodelovat, což je ukrutná práce. Nebo ji můžete v měřítku změnšit, což znamená velké ulehčení. Pokud se při tom třeba v klasické sochařině netrefíte o deset centimerů, je třeba sochu celou předělat,“ vysvětlil vedoucí Ateliéru sochařství VUT Michal Gabriel.

Právě zmenšení svých autoportrétů si zkoušejí i studenti sochařství. Sochu naskenují speciálním 3D skenerem, mohou ji upravit – pomocí takzvané prostorové myši, která po křivkách klade takový odpor, jako by se jí umělec opravdu dotýkal, a poté - libovolně zmenšenou či zvětšenou - znovu vytisknout.

V ateliéru používají dva druhy tiskáren. První s vysokou přesností nanáší vrstvy roztaveného plastu a do výšky tak roste výsledný tvar. Ta druhá dlouhé hodiny v tiskové komoře vrství sypkou sádrovou hmotu, pohyblivá hlava pak na některá místa nanese lepidlo. To, co je slepeno, zůstane. Zbytek sádry se vysaje.

Brněnští sochaři technologii užitou v jejich tvorbě přirovnávají k přechodu z klasické na digitální fotografie. Toho, že se jejich dílo v určité fázi zrodu rozpadne na jedničky a nuly, se nebojí. A umělecká hodnota díla podle nich netrpí. „Tvůrčí proces probíhá v hlavě tvůrce. Tam se rodí umělecké dílo, ne během výroby,“ upozorňuje šéf ateliéru Gabriel.

Umělci už poznali i praktický význam 3D tiskáren. „Už se nám stalo, že se nám v jedné z tiskéren ulomila taková packa z krytu. Během hodiny jsme ji vymodelovali, vyrobili a stroj opravili,“ uvdl Tomáš Medek. 3D tiskárny se už prodávají ve stolních verzích – jejich výhodou je, že v nich můžete mimo jiné vytisknout i díly nové tiskárny a tu pak sestavit. Stroj tak víceméně umí zreplikovat sám sebe.

Žárovky na Malinovského náměstí
Žárovky na Malinovského náměstí
Více fotek
  • Žárovky na Malinovského náměstí autor: Tomáš Medek, zdroj: Tomáš Medek http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1863/186220.jpg
  • Počítačový návrh plastiky autor: Tomáš Medek, zdroj: Tomáš Medek http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/19/1863/186214.jpg
  • 3D tiskárny autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/27/2609/260809.jpg