Po loňské kalamitě je Masarykův les téměř obnoven

Blanensko – Kalamitu v lesích na Blanensku, kterou způsobil loni v červnu orkán Antonín, dnes připomínají už jen holiny zaplněné z větší části novými mladými stromky. Zničeno bylo celkem osmdesát hektarů Masarykova lesa a než z nových křehkých rostlin vyroste nový les, bude to trvat osmdesát let. Stejný osud potkal i křtinské arboretum, které využívají k výuce studenti lesnictví.

V několika minutách bylo větrem o síle 200 kilometrů v hodině zničeno tolik lesa, kolik odtěží lesníci za celý rok. Museli tak zpracovat asi šedesát tisíc kubíků dřeva. Jenže poškozené dřevo už nemohli prodat za takovou cenu, za jakou by prodávali to zdravé. „Přišli jsme tak asi o jedenáct milionů korun oproti tomu, kolik bychom utržili za běžnou kulatinu,“ uvedl Pavel Mauer ze Školního lesního podniku Křtiny.

Hned po katastrofě začaly intenzivní práce na likvidaci škod, aby se mohlo sedmdesát hektarů holin znovu zalesnit. Les byl proto kvůli bezpečnosti pro veřejnost asi na měsíc zcela uzavřen. S výsadbou se začalo už po třech měsících a podle lesníků to bylo to nejlepší, co mohli udělat. „Bylo to dobré rozhodnutí. Devadesát procent rostlin jsme zasadili už na podzim a ukázalo se, že se jich 95 procent uchytilo,“ uvedl vedoucí Polesí Vranov Ivo Březina.

Aby lesníci předešli katastrofálním následkům větrných smrští, rozhodli, že vysadí na holiny bohatší skladbu dřevin. Jsou mezi nimi kromě tradičních buků a smrků i lípy, jedle, javory, ale také divoké třešně. „Jaká výsadba přijde na jaké místo, nám doporučili i pedagogové z Mendelovy lesnické a zemědělské univerzity. To, zda byla jejich úvaha správná a les lépe odolá, nám ukáže budoucnost,“ dodal Březina.

Dnes probíhaly na holinách práce na ochraně rostlinek mladých stromků. Ožínala se takzvaná buřeň, což jsou jiné rostliny, které by mohly mladé sazenice budoucích stromů zadusit. „Sazenice také v současné době natíráme repelentem, aby je neokusovala spárkatá zvěř,“ dodal zástupce vedoucí Polesí Vranov Ondřej Budík.