Vzácné štípské varhany se dočkaly první opravy

Zlín - K největším chloubám poutního kostela ve Zlíně-Štípě patří vedle gotické sochy Matky Boží také obří varhany. Vzácnému nástroji však hrozí zkáza – především kvůli červotočům. Letos se varhany dočkaly první opravy. Byla ale jen částečná, na zbytek zatím nemá farnost peníze.

Varhany v poutním chrámu Narození Panny Marie ve Zlíně-Štípě mají na tisíc šest set píšťal. Ta nejmenší měří sedm milimetrů a největší téměř šest metrů. „V roce 1890, když byly varhany postaveny, tak patřily po stránce technické i po stránce zvukové k nejkrásnějším nástrojům v okolí,” říká varhaník Tomáš Kuběna. „Varhany jsou nejenom doprovod k liturgii, ale také i k povznášení člověka k vyšším věcem,” myslí si farář František Sedláček.

Po celých 115 let se štípských varhan téměř nedotkla ruka restaurátora. Na první pohled vypadají zachovale. Nechybělo však mnoho a mohly úplně oněmět. „Dřevěné píšťaly jsou prožrány červotočem, jejich stěna je ztenčena a píšťaly už nevydávají původní zvuk,” říká varhaník Kuběna.

Letos se podařil první důležitý krok. Náročná oprava prozatím první třetiny nástroje trvala půl roku a přišla na milión dvě stě tisíc korun. Většinu zaplatilo město Zlín, významně přispěli věřící místní i ze Spojených států. Podle varhaníka Lubomíra Hnilici je opravdu dobrých varhanářských firem v Česku jen pět, které by byly schopny a ochotny, takhle velký a technicky složitý nástroj opravit.

A tak některé poškozené části putovaly do Studének u Jihlavy a jiné dokonce až do německých Drážďan. Opravená třetina varhan už těší účastníky bohoslužeb a návštěvníky koncertů. Nepoužívané píšťaly ničí červotoč dál. Potřebný milión a půl zatím chybí. Farníci dále vybírají peníze a doufají v pomoc od města, od státu či od Evropské unie.

Oba varhaníci věří, že na kompletně zrestaurovaný nástroj zahrají nejpozději za dva roky.

Vydáno pod