Jihomoravskému kraji chybí peníze na důkladné zabezpečení památek

Brněnsko - Ani tři roky poté, co na hradě Pernštejn hořelo, nejsou památky proti ohni dokonale chráněny. Například v Jihomoravském kraji má požární hlásiče jen třetina z nich. Důvod je obvyklý - chybí peníze. Jen v tomto regionu by jejich instalace spolykala více než dvacet milionů korun.

Velká shoda nešťastných náhod - tak dnes mluví památkáři o požáru na Pernštejně. Pravdou ovšem je, že tehdy měli dělníci každým dnem instalovat hlásiče požárů, už to ale nestihli. Pernštej na ně čeká dodnes a není jediný. Kasteláni se musí spolehnout jen sami na sebe v Kunštátě, Uherčicicích, Bučovicích, Veveří anebo v Rájci nad Svitavou.

Ovšem ani tam, kde požár hlídá technika, není zcela bezpečno. Hlásiče totiž nejsou napojeny na operační středisko hasičů a navíc nejsou rozmístěny po celé památce. Třeba v Lysicích chrání jenom depozitář. „Je tady cenná sbírka mobiliáře charakteru nábytku, který je v instalaci, a samozřejmě bychom potřebovali jistit samotnou expozici, kterou provádíme,“ sdělila kastelánka zámku Lysice Martina Medková Rudolfová.

Josef Havlíček z Národního památkového ústavu v Brně se nechal slyšet, že vzhledem k omezeným prostředkům se zabezpečuje jenom to nejcennější, tedy depozitář knihovny. Zabezpečení jednoho hradu či zámku stojí jihomoravské památkáře zhruba 3 miliony korun. Takovou částku ale dostávají ročně na zajištění všech objektů dohromady.

Mluvčí ministerstva kultury Jan Cieslar informoval, že vzhledem k bohatosti republiky na památky typu hradů a zámků je zabezpečení dlouhodobý proces. Existuje však ještě jeden problém. Hrady, které se měly ubránit armádám dobyvatelů, úspěšně odolávají i hasičské technice, což se při nedávném cvičení ukázalo na mikulovském zámku. V zájmu zachování památek ale hasiči budou muset podobná cvičení opakovat. To příští čeká znojemský hrad.