Problémem Jihomoravského kraje je hlavně doprava i peníze na památky

Brno - Ačkoliv je Jihomoravský kraj na vzestupu - roste tu ekonomika i mzdy, je druhým nejnavštěvovanějším hned po Praze - tak se potýká i s řadou problémů. Obyvatele tohoto regionu trápí hlavně doprava. Silnice R43 dosud nestojí a není vůbec jasné, zda stát bude, dálnice D2 je v katastrofálním stavu. Málo peněz je také na památky, jedinečná funkcionalistická vila Tugendhat se rozpadá. Čemu se naopak daří, to je vinařství.

Jihomoravský kraj a jeho metropole Brno leží na křižovatce. Kříží se tady stařičké dálnice D1 a D2. Jsou úzké, hrbolaté a nebezpečné, ročně jim padne za oběť desítky mrtvých. Dlouho očekávaná R 43 zatím nestojí a není jasné, zda někdy stát bude. V těsné blízkosti D2 by se navíc měl do malebné krajiny Pálavy zakousnout další asfaltový pruh.

Problémem zůstává v tomto regionu i péče o památky. Světově jedinečná vila Tugendhat se rozpadá, hrad Pernštejn vyhořel. Místní jsou ale i tak rádi, že je jejich metropole hojně navštěvovaná turisty. „Ve srovnávní s Prahou, kam se jezdí spíše za historií, se Brno profilovalo jako moderní a avantgardní město,“ říká šéfredaktor architektonického časopisu ERA21 Osamu Okamura.

Brno už dávno není městem strojírenství a textilu. Strojaře a textiláky vystřídali vysokoškoláci a vědci. 80 tisíc studentů denně usedá do přednáškových sálů - jde o pětinu obyvatel celého města. A není divu, že prim hrají ve světě i brněnští vědci. Špičková věda se dělá v kampusu, který se postupně za miliardy korun rodí nad městem.

Kraj vedla dosud koalice KDU-ČSL a ODS, v čele s jediným lidoveckým senátorem Stanislavem Juránkem.

Rozestavěný kampus Masarykovy univerzity v Brně-Bohunicích.
Rozestavěný kampus Masarykovy univerzity v Brně-Bohunicích.