Do chrámu sv. Mořice v Olomouci už nezatéká

Olomouc - V olomouckém kostele svatého Mořice skončily po dvou letech opravy krovu a střechy. Stavebníci vyměnili mnohdy ztrouchnivělé a dřevokaznými houbami napadené trámy, střecha dostala novou krytinu z břidlice a klempířské prvky z mědi. Celkové náklady dosáhly zhruba 8,8 milionu korun.

„Oprava byla velmi náročná, muselo se postupovat po etapách. Bylo to spojeno s několika obtížemi. Jednak se bojovalo s počasím, zvlášť v letošním roce do střechy několikrát zateklo. Dalším problémem bylo, že práce chtěly svůj čas a nebylo možné vše provést najednou,“ uvedl probošt František Hanáček. Podstatné bylo, aby střecha zůstala na místě, trámy se proto musely ukrajovat po částech.

Stavebníci před zahájením prací zkoumali prvek po prvku stupeň napadení, bohužel našli i dřevomorku. „Protože se jedná o velice vzácný krov, byla snaha maximálně zachovat podíl původního dřevěného materiálu. I tak bylo nutné vyměnit zhruba 25 procent řeziva. Na krovu je asi 600 kubíků dřeva a my jsme měnili asi 150 kubíků dřeva. Bylo to hodně náročné zejména z hlediska statického, nešlo vzepřít krov do kleneb,“ uvedl ředitel firmy OK Pyrus Otakar Koudelka.

Opravený krov olomouckého chrámu
Zdroj: ČTK
Autor: ČTK

Na opravu bylo potřeba 8,8 milionu korun. Kromě farnosti přispělo i ministerstvo kultury, město Olomouc a Olomoucký kraj. Nemalým dílem se na nákladech podíleli i věřící, kteří přispěli do speciální sbírky. Podle Hanáčka byla oprava největší obnovou krovu za posledních 300 let. V roce 1709 totiž chrám zasáhl požár a musel být obnoven. Poslední velká oprava se v kostele uskutečnila koncem 19. století. Národní kulturní památka ale potřebuje i další zásahy, na něž by bylo celkem zapotřebí zhruba 200 milionů korun. Zub času už poznamenal kamenné prvky, mramorový oltář svaté Pavlíny, dřevěné oltáře i varhany. Chystá se oprava severní věže či výměna oken.

První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1257 z listiny biskupa Bruna. Kostel prošel mnoha etapami stavebního vývoje, od pozdně románské panské svatyně přes raně gotickou přestavbu až po stavbu současného chrámu ukončenou na počátku 16. století. Nejznámější částí kostela je pozdně gotická jižní věž z kamenných kvádrů a se zvonicovou nástavbou.