Problém nejen Havířova - do škol s Romy se bílé děti nehrnou

Havířov - Do havířovských základních škol přichází k zápisům rok co rok méně dětí. Ředitelé to přičítají na vrub nadpoloviční většině žáků z rodin ze sociálně vyloučených lokalit. Nový návrh financování ministerstva školství nyní ukáže, zda mají takové školy šanci na přežití.

Je-li ve škole velké množství problémových dětí, rodiče své děti raději vozí do jiných škol vzdálených i několik desítek kilometrů. Třídy v sociálně vyloučených lokalitách tak zejí prázdnotou. „Vyklidíme kostel, vyklidíme školu, vyklidíme hospodu a čtvrť zůstane jejich, to se může stát,“ zlobí se a poukazuje na problémové soužití většinou s Romy ředitelka ZŠ Kpt. Jasioka Petra Židková.

V roce 2002 přitom měla Základní škola Kapitána Jasioka 400 žáků, teď v lavicích sedí jen polovina. Podobné problémy mají i další školy. „Výsledky jsou vždycky odpovídající sociálnímu složení žáků,“ potvrzuje ředitel ZŠ Jarošova Václav Hujer.

Sociální nouze se bude muset prokázat

Školy dostávají od státu peníze za každého žáka ze sociálně slabší rodiny, od roku 2014 se to má ale změnit - aby finance získaly, musí ministerstvu doložit, že je rodina žáka skutečně bez peněz. „Zatím si nedovedu představit, že by např. rodiče dětí na nižší sociálně kulturní úrovni byli ochotni získat nějaké potvrzení o tom, že právě jejich dítě patří do skupiny dětí, kterým by měla být věnována zvýšená péče,“ nevěří plánům ředitel Hujer.

Děti ze sociálně vyloučených lokalit přitom potřebují větší péči, už jen proto, že rodiče je často ve vzdělání nepodporují. Nižší státní dotace by tak mohly vést k uzavření škol.