Černá komedie? Jak jinak než ve tmě.

Moravské divadlo v Olomouci nastudovalo Černou komedii. Hra britského dramatika Petra Shaffera je založena na formální záměně světla a tmy.

Černá komedie anglického dramatika je pokládaná za jednu z nejzábavnějších a nejmistrnějších komedií situačního žánru 20. století.

„Jediná reakce publika je smích. Pakliže se diváci nezačnou smát do patnácti minut, tak víme, že jsme prohráli,“ tvrdí režisér Jiří Seydler.

Vtip představení je v tom, že si hraje se světlem a tmou. „Vypovídá o tom, že když jsme po tmě, chováme se jinak, než když je na nás vidět,“ vysvětluje dramaturgyně Jana Pithartová.

Zatímco herci jsou v záři reflektorů pod drobnohledem diváků, sami tápou v pomyslné tmě. Právě to je principem originální komiky i impulsem ke kreativnímu herectví.

Hlavním hrdinou je mladý sochař Brindsley. Čeká návštěvu, bohatého mecenáše umění a doufá v prodej některého ze svých děl. Zároveň k němu přijde otce jeho snoubenky. Sled neuvěřitelných událostí odstartuje zkrat, který dům ponoří do tmy.

„Akce jsou tady pomalejší, než normálně. Předstíráme tmu, to je zvláštní, pro mne i fyzicky náročné. Stěhuje se třeba i nábytek,“ říká herec Roman Vencl, který si zahrál Brindslayho.

„Hlavní je nedostat se do očního kontaktu s hereckým kolegou. Jsem celá růžová a takový je i můj svět, prostě holka, co je naivní,“ vysvětluje představitelka Carol Melkettové Vendula Fialová.

Černá komedie je druhou činoherní premiérou letošní sezóny.