V brněnském muzeu lze pohlédnout Máchovi přímo do tváře

Brno - Projít se životem jednoho z nejvýznamnějších tuzemských básníků lze nyní na zajímavé brněnské výstavě Hynku! Viléme!! Jarmilo!!! - Karel Hynek Mácha, kníže české poezie. Muže, který jednou provždy změnil tvář české literatury, připomínají v Dietrichsteinském paláci. Moravské zemské muzeum celou expozici  oslavující také loňské dvousté výročí  Máchova narození  nechá otevřenou až do konce března.   

Kolekce provádějící básníkovým životem a dílem i jeho přijetím v čase však není strohým a na panely rozvedeným slovníkovým heslem.  Kurátoři se snaží zejména mladé generaci, která prý poezii považuje už za vyhynulý žánr minulých generací, přiblížit postavu génia srozumitelně a přitažlivě zároveň, bez větších úskoků k lacinému nadbíhání publiku.

Moravské zemské muzeum nyní vlastně představuje dvě výstavy v jedné kolekci. Ve spolupráci s Památníkem národního písemnictví a Národním muzeem totiž spojilo obě zásadní výstavy loňského jubilejního máchovského roku. První a obsáhlejší z nich nesla název KHM 1810-2010. Dvě století české kultury s Máchou. Vynikajícího českého básníka, který své první verše psal v němčině, představuje pohledem současné literární vědy. Nejde zdaleka jen o procházku autorovým životem a dílem, ale připomenuty jsou také vlivy, které utvářely jeho osobnost, nebo také romantismus jako univerzální umělecký směr té doby. K vidění jsou také ukázky dobového výtvarného umění.

Výstava Karel Hynek Mácha, kníže české poezie
Výstava Karel Hynek Mácha, kníže české poezie

Druhá část výstavy bude zřejmě divácky nejatraktivnější. Představuje  totiž půldruhého století trvající pouť za skutečnou podobou K. H. Máchy. Autoři tady v jednom místě soustředili všechny pokusy a autory, jejichž díla byla považována za Máchovy portréty. Jde třeba o rekonstrukci tváře dle obrazu Jana Křtitele na hradě Valdštejně. Zdokumentovány jsou tady dva rozhodující antropologické průzkumy: první provedený v souvislosti s přenesením Máchových ostatků roku 1938, před německým záborem Litoměřic, a druhý z 80. let 20. století, kdy na základě zkoumání prof. Emanuela Vlčka akademický sochař Milan Knobloch vytvořil dvě varianty Máchovy busty. Divák tak ve finále může pohlédnout Máchovi přímo do tváře.

A pořadatelé se snažili o maximální interaktivitu příchozích.  Výstava počítá s návštěvníky už od druhého stupně základních škol. Žáky a studenty tak čeká máchovský test, který sleduje literární i mimoliterární souvislosti nebo pozoruhodný filmový dokument Národního muzea o rekonstrukci Máchovy podoby. A za lahůdku lze považovat němý film Cikáni od režiséra Karla Antona z roku 1921.

Máchovská výstava Moravského zemského muzea je nejen přitažlivá , ale také důležitá. Připomíná muže, který stál na počátku národního obrození, který byl Čechem v původním zemském smyslu,. Přestože je jeho tvorba rozkročená mezi českou a německou kulturu.

Moravské zemské muzeum se věnuje představování ústředních postav české literatury dlouhodobě.  Své výstavy zde měli kupříkladu František Halas, Petr Bezruč, Josef Dobrovský, Jan Zahradníček nebo vloni Oldřich Mikulášek.  A to je v době, která zapomíná vlastní literaturu a zdráhá se číst, více než dobře.