Vlčnov otevřel amfiteátr pro Jízdu králů, na zápis do UNESCO stále čeká

Vlčov - Vlčnovská Jízda králů stále čeká na rozhodnutí UNESCO, zda pradávnou tradici zařadí na prestižní seznam světového nehmotného dědictví. Dnes se v obci otevíral nový amfiteátr, který už příští rok poskytne Jízdě králů důstojné zázemí, a všichni doufali, že současně oslaví i zapsaní na seznam. Na rozhodnutí si Vlčnované budou muset počkat ještě jeden den.

Starosta Vlčnova Jan Pijáček (ODS) dnes celý den doslova hypnotizoval mobilní telefon a čekal na zprávy z jednání na Bali. Delegáti UNESCO tam už od včerejška jednají o zapsání více než sedmdesáti světových fenoménů, mezi nimi i Jízdy králů, na prestižní seznam nehmotného dědictví. „Podle mého soudu přijde na řadu buď zítra dopoledne, nebo v odpoledních hodinách,“ řekla česká delegátka na konferenci UNESCO Vlasta Ondrušová.

Vlčnov tak dnes slavnostně zkolaudoval jen opravenou náves a amfiteátr, který poskytne zázemí tisícům návštěvníků Jízdy králů. „Při Jízdě králů to bude jedinečná kulisa vesnice, protože ta se nedá ničím nahradit, je to součást prožitku návštěvníků,“ popsal starosta Pijáček.

O zápis na respektovaný seznam letos soutěží také tango jako zástupce Argentiny, slovenská fujara nebo čínská akupunktura. „Zápis na seznam nehmotného dědictví lidstva, to je asi to největší možné ocenění,“ uvedla etnografka ze Slováckého muzea v Uherském Hradišti Marta Kondrová. „I lidé z Afriky nebo Indonésie budou chtít vidět událost, která je pro UNESCO tak důležitá,“ uzavřel náměstek hejtmana Zlínského kraje Libor Lukáš (ODS). Na rozhodnutí na Bali si místní musí ještě jeden den počkat.

Jízda králů

0Tradice se dodnes udržela v Hluku, Kunovicích, Vlčnově a Skoronicích. Hlavní roli v ní hraje chlapec navlečený v dívčím kroji a s růží v ústech. Iniciační obřad v tomto charakteru již jinde v Česku a zřejmě i v Evropě neexistuje. Vznik Jízdy králů kladou někteří etnografové do předkřesťanského období, kdy o pozici lidového krále usilovali honáci dobytka. Králem se stal nejlepší z nich. Alternativní vysvětlení vzniku sahá do podstatně mladšího období, když uherský král Matyáš Korvín prchal po prohrané bitvě před Jiřím z Poděbrad. Aby se neprozradil svým vzhledem a mluvou, oblékl se prý do ženského kroje a do úst si vložil růži.