Papageno v Brně hraje na výbornou

Brno - Opera není  žánr určený  obstarožnímu publiku, ale své posluchače a potažmo ctitele si může hledat už v řadách předškolních dětí.  A  už malým capartům od pěti let je určený poslední projekt brněnského Národního divadla, který uvádí v divadle Reduta. Právě zde zažila českou premiéru pohádka Papageno hraje na kouzelnou flétnu podle slavné Mozartovy opery Kouzelná flétna. Inscenace je určená nejmenším divákům a rodinám i s malými dětmi, ale paradoxně slouží i k výchově a prezentaci mladých pěveckých talentů. Všichni mladí účinkující jsou nedávní absolventi Janáčkovy akademie múzických umění.

Inscenátoři v čele s režisérem Tomášem Pilařem připravili čtyřicetiminutovou hudební pohádku, která malým divákům až didakticky ukazuje boj dobra a zla, ale dvojí podobu lásky mezi princeznou a princem i ptáčníkem Papagenem a jeho svéráznou Papagenou.  Zároveň je však tato svérázně okleštěná Mozartova opera také nenásilnou poutí hudebním bohatstvím a krásou originálu. A to i přesto, že na jevišti nezní orchestr, ale toliko tři hudební nástroje: klavír, celesta a flétna.

Autorem svérázně vykrácené opery je současný německý skladatel, režisér a dramaturg Eberhard Streul (1941). Jeho dílko Papageno hraje  na kouzelnou flétnu bylo poprvé uvedeno v roce 1981 na jeho domovské mannheimské scéně. Následně ho proslavilo po celém světě.

Brněnští inscenátoři vyšli právě z domácích pohádkových tradic a režisér Pilař se snaží po celou dobu produkce vlastně jemně a nenásilně rýsovat ústřední pohádkový příběh.  Dělá to nápaditě a bez zbytečných scénických schválností. Výsledkem je srozumitelná, ale také velmi hravá inscenace, která dětem nemotá hlavu operní pompou, ale baví je a zároveň ukazuje přirozenou krásu operního zpěvu, který doprovází jenom obyčejný klimpr.

Bude správné prozradit, že na rozdíl od názvu Papageno samozřejmě na kouzelnou flétnu nehraje. Ta patří princovi a je skutečně kouzelná. Zamilovaný pár třeba zcela lehce, ale divadelně působivě vysvobodí ze šlehajících plamenů nebo provede rozbouřenou vodou.

Režisér Pilař se totiž malým divákům snaží ukázat magii a kouzla scénických efektů. Vynalézavě pracuje se světlem nebo třeba s pohybem kulis. A tak se potom, jako při premiéře, nesou z publika udivené dětské hlásky vzdychající: To je klásné! A skutečně je. Výtvarnice scény a kostýmů Lucie Halgašová obehnala malé jeviště Reduty prostě proutěným plotem. A hrdiny kostymérka oděla do hravých jednoduchých kostýmů. Třeba princezna Pamina je tady doslova oděná jako velké růžička a její kabelu tvoří růžové poupě. Jednoduché, vtipné a přitom krásné jsou oblečky Papagena s vrabčím hnízdem ve vlasech a jeho Papageny, která má na zrzavé paruce krásnou korunku z ptačích vajíček. 

Režie využívá kouzlení divadla, jindy se snaží interaktivně do děje zatáhnout i děti. Nutno konstatovat, že se tady prťatům nijak nepodlézá a že v tomto proutěném království po celou dobu panuje krásná hudba a dobrá nálada. I když se tady třeba bojuje se živým drakem!

Pochválit je třeba i všechny interprety, kteří na jeviště nenesou operní strojenost a škrobenost. V hlavních rolích září jako Papageno David Nykl, výtečnou schopnost komické zkratky prokázala Andrea Priechodská ve dvojroli Papageny a Dámy. Půvab a také hravý nadhled sálá z Paminy Terezy Merklové Kyzlinkové. Tady si prostě neužijí jenom špunti, ale také jejich doprovod. Myslím, že ani není třeba lepší doporučení pro všechny věkové skupiny. Nejbližší reprízy představení proběhnou 5. a 9. prosince.