Hranaři – tuzemský pokus o podvratný politický thriller (40%)

České filmy reagující na aktuální společenskou-politickou situaci vyznívají, alespoň v posledních letech, spíše rozpačitě. Přitom scénáristický materiál v současných domácích korupčních kauzách se doslova vybízí k filmové reflexi. Problémem je ale zřejmě nedostatečný kritický odstup tvůrců od těchto témat a možná až příliš silná touha natočit za každou cenu výpověď-obžalobu, která by měla otřást diváky a rozpoutat veřejnou diskuzi. Obojího nakonec paradoxně dosahuje i nový snímek debutujícícho režiséra Tomáše Zelenky Hranaři. Otázkou pouze zůstává, jestli lze zážitek po projekci přičíst obsahové kvalitě díla, nebo pouze užaslému setkání s plejádou česko-slovenských hereckých hvězd, které se propůjčily ambicióznímu, ale vypravěčsky špatně poskládanému pokusu o špionážně-podnikatelské drama.

Scenáristé Oto Klempíř a Jiří Hubáček (kteří už spolupracovali na Řehořkově Czech Made Manovi) vycítili příležitost vyjádřit se ke společensko-politickému marasmu, ve kterém jsme jako řadoví občané vydání napospas zkorumpovaným politikům a zločinným podnikatelům a který se na nás dnes a denně valí prostřednictvím zpravodajství. Ve svém příběhu o lidech pohybujících se na hraně zákona, ale i morálky, zosnovali spiknutí, za které by se nemuseli stydět ani autoři Jasona Bournea. Jakoby původní zápletka s majitelem stavební firmy (Miroslav Etzler), který se rozhodne vyskočit ze spirály podvodných zakázek a podplacených konkurzů, nestačila, rozehrávají komplikovanou, a místy bohužel i dost nepravděpodobnou, konspirační hru, do níž je zapojena ruská KGB (Michal Pavlata), temná minulost řady současných hráčů na podnikatelsko-politické šachovnici (Milan Kňažko, Michal Dlouhý, Václav Postránecký, Martin Dejdar, Vladimír Kratina, Norbert Lichý, Jiří Langmajer, Jiří Korn), ale i všemocné oko velkého bratra vyslaného k nám až ze samotné americké NSA v podání „agenta“ Jana Třísky. Do toho všeho hlavním hrdinou, ve spleti řady nedostatečně a uspěchaně naexponovaných postav, se nakonec ukáže být přítel onoho stavbaře, majitel bezpečnostní agentury (Saša Rašilov), jehož manželka (Kateřina Brožová) vlastní společně s Etzlerovou manželkou (Vilma Cibulková) modelingovou agenturu. Všechno to je jaksi vztahově provázané, kdy jeden grázl zná druhého, ale tak nějak úplně si nikdy zcela nevěří a nemohou být jisti, kdo vlastně drží v rukou trumfy a jak vysokou partii ještě budou schopni skoulet, aby si zajistili svůj díl vývaru.

Hranaři - Miroslav Etzler
Hranaři - Miroslav Etzler
Více fotek
  • Hranaři - Miroslav Etzler zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/31/3092/309151.jpg
  • Hranaři - Vilma Cibulková zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/31/3092/309117.jpg
  • Hranaři - Saša Rašilov nejml. zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/31/3092/309155.jpg
  • Hranaři - Kateřina Brožová zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/31/3092/309127.jpg

Již v úvodní sekvenci, která jediná časově předchází událostem, jež se odehrávají v průběhu letních dnů roku 2011, se zmiňuje kauza nájemné vraždy kmotra Františka Mrázka. Tvůrci tak jasně dávají najevo propojenost naší kapitalistické přítomnosti a svých postav, které sice mají pozměněná jména, ale naprosto přesně dávají tušit reálné aktéry, na které zde chtějí poukázat a jejichž chování v českém byznysu a politice chtějí pranýřovat. Např. Martina Dejdara, zde s vizáží bodrého sportovně laděného mladíka s věčně přehozeným svetrem přes ramena, zastřeným hlasem a jemně posunutou transkripcí ve jméně (Verbíř), si nemůžete splést s předobrazem slavného útěkáře Radovana Krejčíře, nebo upoceného a umaštěného valibuka Norberta Lichého (Šlajf) s komunistou tělem a duší, bývalého zemanova poradce, lobbistou Miroslavem Šloufem. Podobných odkazů je ostatně snímek plný, což působí zajímavě, ale jen potud, pokud dokážete udržet pozornost publika přehledným dějem, kde přesně víte, co je v sázce a kdo je na čí straně.

Hranaři - Michal Pavlata
Hranaři - Michal Pavlata
Více fotek
  • Hranaři - Michal Pavlata zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/31/3092/309113.jpg
  • Hranaři - Milan Kňažko zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/31/3092/309145.jpg
  • Hranaři - Michal Dlouhý zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/31/3092/309147.jpg
  • Hranaři - Václav Postránecký zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/31/3092/309152.jpg
  • Hranaři - Martin Dejdar zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/31/3092/309132.jpg
  • Hranaři - Vladimír Kratina zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/31/3092/309124.jpg
  • Hranaři - Norbert Lichý zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/31/3092/309126.jpg
  • Hranaři - Jiří Langmajer zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/31/3092/309137.jpg
  • Hranaři - Jiří Korn zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/31/3092/309129.jpg

Režisérovi Tomáši Zelenkovi nelze upřít, až reklamní, řemeslnou zručnost, za kterou si ocenění zaslouží ovšem spíše kameraman Karel Fairaisl (jehož citu v posledních letech využívá i Filip Renč, kupř. Hlídač č. 47). Selhává však coby vypravěč, i když zde mu pravděpodobně pomyslný gordický uzel spletli už oba zmínění scenáristé, kteří story zatěžkali spoustou figur, odstředivými vedlejšími linkami a málo propracovanými charaktery jednotlivých postav. Než se jako diváci zorientujete, oč běží, zjišťujete, že nemáte stejně komu držet prsty, protože zdánlivý hrdina sice prodělal jakýsi mravní přerod, ale to už je dávno mrtvý, a nový mstitel je zoufale nevýrazný, protože má nezajímavě napsanou roli.

Hranaři - Miroslav Etzler
Hranaři - Miroslav Etzler
Více fotek
  • Hranaři - Miroslav Etzler zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/31/3092/309128.jpg
  • Hranaři - Vilma Cibulková zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/31/3092/309116.jpg
  • Hranaři - Saša Rašilov nejml. zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/31/3092/309156.jpg
  • Hranaři zdroj: Falcon http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/31/3074/307315.jpg

Rovněž vyústění Hranařů je jak z jiného žánru, a jestli doposud hutnou atmosféru můžeme zkusit označit za thriller, závěrečný epilog špióna-saxofonisty v Třískově deklamaci je totálním popřením nastaveného stylu. Obdobně nevěřícně jsem doslova zíral na herecký výkon Jiřího Langmajera, jakožto neustále bohémsky vysmátého státního úředníka, působícího dojmem silné závislosti na čemkoliv způsobujícím euforii. Takováto gesta a karikatury fungují v parodiích, ale tohle rozhodně není tento případ ani záměr. A když už jsme se dotkli hudby, pokus Zdeňka Merty o napínavě působící aranžmá je sice uznáníhodné, ale až nekriticky nadužité. Celému filmu by ostatně prospěl kompletně nový koncentrovanější sestřih. Nemohu se zbavit idey, že Hranaři někde v jádru mají dobrou myšlenku podat politicky nekorektní zprávu o současné české společnosti, ale formálně ji prezentují způsobem, který je neadekvátní ve smyslu přehlednosti a rytmu, místy i vyznění. I ty nejlepší úmysly, pokud je nedokážete dostatečně přesvědčivě vyjádřit, zůstanou pak, ke škodě všech, často nevyslyšeny.

Video Hranaři - teaser (oficiální)
video

Hranaři - teaser (oficiální)