Blansko ztratí Moravskou vesničku s betlémem, přestěhuje se do Brna

Brno – Pohyblivý model moravské vísky s osmi stovkami dřevěných postav čeká stěhování. V březnu by měly exponáty opustit výstavní prostory blanenského ČKD a přesunout se do Brna. Majitel a autor betlémové vesničky Miroslav Mužík přistoupil na nabídku brněnské Baron Trenck Gallery, která mu pro výstavu nabídla své prostory.

Stovky dřevěných postaviček lidí a zvířat, modelů domků, kostela či hospody. To vše na 140 metrech čtverečních. Tak vypadá Moravská vesnička Miroslava Mužíka, kterou blanenský autor tvoří už jedenáct let. Příští rok na jaře atrakce opustí areál blanenského ČKD a přesune se do brněnské galerie v kapucínském klášteře. Stěhování to nebude nijak jednoduché, autor je přesto plný optimismu. „Vesnička má 140 metrů čtverečních, což znamená, že to musím během třiceti dnů rozebrat, převézt a opět složit. Ale to půjde,“ řekl Miroslav Mužík. 

Nabídku brněnské galerie, aby své dílo přestěhoval do jejích prostor, přijal s ulehčením. „Blansko v současnosti nemá vhodné prostory. Nabídka z Brna byla docela lákavá a bude to určitě lepší než tady ve fabrice,“ uvedl Mužík, který už léta provozuje vesničku v  prostorech pronajatých v průmyslovém areálu. Do zastrčené expozice však chodilo tak málo návštěvníků, že musela rodina pana Mužíka provoz výstavy dotovat ze svého. I proto přistoupil na stěhování. 

Betlém v Brně vydrží minimálně rok 

„Naše galerie kvůli Moravské vesničce opustí krátkodobé výstavy, ale věříme, že nové exponáty budou mít u obyvatel i návštěvníků Brna úspěch,“ řekl kurátor Baron Trenek Gallery Petr Lukas. Výstava po přesunu do nových prostor změní svoji podobu. „Exponáty budou rozmístěny ve dvou sálech, v bývalé kapucínské konírně a o patro výš v bývalé knihovně,“ popsal Lukas. Velké plány na zvelebení betléma má i sám autor. „Chtěl bych instalovat i tekoucí vodu, pod vesničku přijde 50 motorů, takže by se nakonec mělo pohybovat 800 figurek,“ plánuje Mužík. 

Kurátor galerie chce výstavu doplnit o povídání o řemeslech, určené hlavně dětem. „Chtěli bychom řemesla, která vesničky představuje, doplnit o trojrozměrné ukázky, aby si děti, které už tato řemesla neznají, mohly uvědomit, co tato práce obnášela,“ uvedl Lukas. Mnohé řemeslné výrobky by si děti měly mít možnost vzít do ruky a dozvědět se o nich zajímavé informace.

Nápad začít vyřezávat figurky měl Miroslav Mužík před více než 11 lety. „To kvůli dítěti, abych ho nemusel hlídat,“ řekl Mužík s úsměvem. Hobby se časem rozrostlo natolik, až se stalo autorovou živností.

Lidové betlémy

0Mezi lidi se betlémy dostaly na konci 18. století díky reformě císaře Josefa II. Císař nařídil uzavření některých církevních objektů a betlémy, které byly do té doby vystavovány v kostelech, odtud byly vykázány. Tehdy přišlo o zdroj obživy mnoho umělců, kteří pracovali hlavně pro církev. Ti začali hledat jiný způsob, jak se uživit. A našli ho právě v tvorbě betlémů. V roce 1950 vznikla světová asociace betlemářů, do které roku 1995 vstoupilo i Česko.