Brněnský Klokánek slaví páté výročí svého vzniku

Brno – Už od prosince 2006 pomáhá brněnský Klokánek ohroženým, týraným a zneužívaným dětem. V budově bývalých jeslí v Brně-Líšni vzniklo jedenáct bytů, které poskytují útočiště pro 43 dětí. Klokánek za dobu své existence pomohl stovkám dětí. Třeba týraným bratrům z kuřimské kauzy nebo dětem manželů Velických.

Klokánek poskytuje okamžitou péči dětem, které byly týrány, zneužívány nebo jinak ohroženy. Péče o děti v Klokánku se snaží co nejvíce přiblížit rodinnému životu a tak snížit dopady odloučení od původní rodiny. Děti žijí po malých skupinkách v bytech, kde se o ně 24 hodin denně starají dvě „tety“, které se v péči po týdnu střídají. Roční provoz stojí 10 milionů korun. „Ze tří čtvrtin nás platí stát a zbytek musíme sehnat od dárců a ze sbírek,“ vysvětlila ředitelka Fondu ohrožených dětí Marie Vodičková.

První Klokánek v Česku založil Fond ohorožených dětí v Žatci v září v roce 2000. Teď je Klokánků 16 a útočiště v nich má přes 400 dětí.


  • Péče v Klokánku se má co nejvíce přiblížit rodinnému způsobu života
    Péče v Klokánku se má co nejvíce přiblížit rodinnému způsobu života zdroj: ČT24
  • Klokánek v Brně
    Klokánek v Brně zdroj: ČT Brno

Takzvaná kuřimská kauza, která propukla jen krátce po otevření brněnského Klokánku, mu ale dobrou reklamu neudělala. Barbora Škrlová alias třináctiletá Anička ze zařízení uprchla do Dánska a odtud do Norska. „To bylo skutečně těžké období, my jsme se obávali, že se něco stalo dítěti,“ doplnila Vodičková. Zaměstnanci Klokánku si navíc vysloužili posměch za to, že nerozeznali dítě od dospělé ženy. Škrlová nakonec nebyla za obelhaní Klokánku odsouzena.

Kritice Klokánek čelil také kvůli tomu, že bránil kontaktu mezi týranými chlapci a jejich otcem a prarodiči. „Nakonec dostal ústav za pravdu, že pokud je dítě odebrané, tak že ten, kdo je k péči oprávněn, má právo, pokud je to v zájmu dítěte, kontakt s rodičem omezit,“ uvedla tehdy Vodičková.

Klokánek často bojuje s nedostatkem peněz a přežívá z měsíce na měsíc

Dočasný domov pro ohrožené dětí bývá často dočasně v ohrožení. Zařízení bojuje s nedostatkem peněz kvůli tomu, že sponzorů není mnoho a peněz od státu chodí málo a navíc pozdě. „Z toho důvodu se potom opožďují výplaty, u většiny zaměstnanců o měsíc,“ popsala situaci před dvěma lety Vodičková.

„Nikomu se nelíbí, když mu chodí výplata s několikaměsíčním zpožděním, což se podařilo trochu eliminovat, už to není tak katastrofické,“ řekla vedoucí brněnského Klokánku Lenka Malhocká. Na napjaté hospodaření z ruky do úst si už všichni zvykli.

Podle Vodičkové problém způsobuje to, že stát přispívá mnohem víc na děti v ústavech než na zařízení rodinného typu jako Klokánky. Na změnu zákona zatím fond apeluje marně.