Zikmund: Právo na cestování je nezadatelné

Praha – Málokterý Čech se za svůj život podívá na tolik míst, jako se podíval spisovatel a cestovatel Miroslav Zikmund. Dvaadevadesátiletému autorovi desítek cestovatelských knížek je ale houpací křeslo stále cizí. Dnes pořád cestuje, přinejmenším prstem po mapě, protože atlas je prý nejlepší čtení. Práce má nicméně dost. Jak sám říká, když se mu nechce psát, čekají ho v garáži prima kamarádi – kosa, krumpáč, lopata a také osm tisíc metrů čtverečních zahrady.

„Každý mladý člověk má touhu poznávat,“ říká legendární cestovatel Miroslav Zikmund, který toho poznal opravdu hodně. Spolu se svým kamarádem ze studií Jiřím Hanzelkou procestovali opravdu velký kus světa - od nejsevernějšího bodu nedaleko Dánska až po nejjižnější na pobřeží Argentiny. Na východě projeli africkým Somálskem, na západě mexickým Acapulcem. Ze svých cest napsali několik knih a natočili desítky cestovatelských filmů, jejichž dokumentární cena je značná.

  • Jiří Hanzelka (vlevo) a Miroslav Zikmund
    Jiří Hanzelka (vlevo) a Miroslav Zikmund zdroj: Vydavatelství ACR Alfa
  • Na terase penzionu v Káhiře
    Na terase penzionu v Káhiře zdroj: Vydavatelství ACR Alfa

Dnešní cestování, na které má podle Zikmunda každý člověk nezadatelné právo, je ale jiné, protože dříve prý mělo větší kouzlo. Svou roli zde mimo jiné hraje bezpečnost. V době jejich cestování po Africe se báli více komárů a malárie než střelných zbraní. „Tehdy jsme vídávali například Etiopany opřené o šípy, ale dnes mají v ruce kalašnikov a unášejí turisty,“ říká Zikmund. I tak je však cestování dobrodružstvím a dobrou cestou, jak poznat sebe sama.