Jedna z mých zálib spočívá v prohlížení polic v knihkupectví. A protože se zabývám na svém blogu problematikou osobního rozvoje, často mé kroky vedou k oddělení, v němž na přebalech knihy najdeme usměvavé a spokojené pány v oblecích, nadpisy o zaručeném úspěchu a také zvolání, že můžeme dosáhnout změny a štěstí.
Literatura blahodárná i lstivá
Od podstaty jsem optimista, když jsem však držel někdy takovou knihu v ruce, rty mi křivil cynický úsměv. Za vším jsem viděl byznys a americký model manipulace s lidmi, jež mají buďto nižší sebevědomí nebo dostali do vínku od sudiček příliš mnoho naivity. Ano, nemyslím si, že by vždy záměry autorů byly tak blahodárné, někdy dokonce obchodní pragmatismus doprovází ještě i neschopnost poutavě (či originálně) psát. Na straně druhé mě mnohé z takových knih, které úspěch či změny slibovaly, velmi mile překvapily.
Dodnes si pamatuji, jak před třemi lety jsem dvakrát s úsměškem odkládal zpět do regálu Allenovo Mít vše hotovo, protože mi jeho metoda GTD asociovala spíše nějaký kalkul s důvěrou, že můžu být stejně produktivní a za vodou jako on. Doporučení od známých ale sehrálo svoji roli, můj odstup ochabl a já dnes vedu stejnojmenný server a školím metodu ostatní zájemce (a často i pochybovače).
Obdobný, ne-li intenzivnější pocit jsem prožíval u prohlížení knihy Sedm návyků skutečně efektivních lidí. Knihy, která se výroky na zadní straně tvářila jako spása mého života. Kdybych nerisknul (o autorovi jsem tehdy nevěděl vůbec nic) a nezakoupil si ji tenkrát, dost možná bych dnes byl jiným člověkem. Nejen méně efektivním, ale i méně zodpovědným a svobodným…
Při výčtu knih, které mě takovým způsobem posunuly či ovlivnily (posledně jsem se zde na blogu věnoval například vynikající Proměně) bych mohl pokračovat, současně ale hned dodávám, že jsem měl to „štěstí“ ztratit nejen peníze, ale také svůj čas (což je ještě horší) při čtení nekvalitních nebo opravdu podvratných textů.
Jak ale knihu, která nás může k úspěchu či změnám dovést, poznat? Trh přetéká, ostatně i já se svým školením na mnohé můžu působit jen jako příživník na něčem, oč je zájem nebo zní lákavě. Rozhodně není vhodné se řídit obalem. Bohužel neplatí žádné pravidlo, že by lákavý obal byl zlatým teletem a naopak ten prostý nabízel skutečně hodnotné a upřímné myšlenky. Zatímco vás, stejně jako mě, mohou některé přebaly (a zvláště pak různé citace z recenzí) odrazovat svojí nabubřelostí, jindy anotace či podtituly textu ubližují, neboť vyznívají ploše či dokonce pozměňují zaměření knihy.
Osvědčilo se mi zadat knihu do Googlu a pročíst recenze, v ideálním případě získat nějaké ohlasy od lidí, kterým důvěřuju. Čas od času využiji sociálních sítí a poptám se. Uvědomuji si, že vnímání literatury může být různorodé, ale alespoň jde o nějakou zpětnou vazbu. Ne nutně musí jít o obavu, že zakoupím nebo si přečtu knihu, která vznikla jen proto, aby parazitovala na zájmu. Vzhledem k času, který nám byl dán, hodí se vybírat a i já se snažím spíše věnovat pozornost něčemu, o čem mám větší jistotu, že bude lepší než „konkurenční“ práce s podobným tématem.
Zatímco knih o efektivním využití času tolik zatím v českém překladu nenajdeme a valná většina z nich rozhodně stojí za pozornost (jen ta od pana Grubera, ať se na mě nezlobí, ve mně vyvolala lítost nad mojí časovou investicí), pod motivačními texty a publikacemi navádějící k pozitivnímu myšlení, k osobnímu růstu a k vybudování úspěchu se police prohýbají. Některé jsou tu více, tu méně duchovní, některé jdou cestou zen budhismu, jiné rády pracují s duchem tržního kapitalismu. Nelze zobecnit, která z cest je univerzálněji lepší, osobně však dávám přednost těm, kterým neschází pokora a současně i při navádění, kterak být úspěšný manažer, nezapomínají na etické a morální principy, jimž bychom se neměli zpronevěřovat.
Berte tento článek spíše jako takový otazník na začátku věty – věty, kterou budu na stránkách svého blogu čas od času doplňovat o další slova. Postřehy a zkušenosti nad literaturou, která vám (ne)může změnit život. A jestliže budete mít vy sami nějaké tipy, neváhejte se o ně podělit.