Zlínská dvojčata prošla první fází proměny

Zlín - Konec demoličních prací a začátek zpevňování sloupů a zabezpečení statiky. Takový úkol před sebou mají stavbaři, kteří rekonstruují budovy 14 a 15 v bývalém továrním areálu firmy Baťa. Budovy označované jako zlínská dvojčata se už za dva roky promění na kulturní a vzdělávací centrum. Kraj před nedávnem schválil jeho název - 14|15 Baťův institut. Do něj se přesunou tři instituce, které dosud sídlí v pronajatých budovách – Krajská galerie výtvarného umění, Muzeum jihovýchodní Moravy a Krajská knihovna Františka Bartoše.

 

„Demoliční a výkopové práce v prostoru mezi oběma budovami jsou hotové, nyní probíhá statické bourání konstrukcí. Potom musí být ještě zpevněny betonové sloupy v obou budovách,“ vysvětlil náměstek hejtmana Zlínského kraje Libor Lukáš. Právě zpevnění statiky je nejnáročnější úkol. „Důležité bude neporušit celkovou statiku budov,“ vysvětlil manažer projektu Zdeněk Adamec.

Sloupy chtějí architekti zachovat, aby si prostory zachovaly vzdušnost a variabilitu. Na podzim 2012 má být po stavební stránce hotové jedno dvojče, za dalšího půl roku má být i to druhé. Aktuální informace o průběhu rekonstrukce nabídne web Baťova institutu.

Velké stěhování čeká Zlín na za dva roky

Kolosální stěhování čeká Zlín na podzim roku 2013. Ze tří institucí se budou stěhovat desítky tun archiválií, stovky uměleckých děl a půlmilionová sbírka knih krajské knihovny.

„Knihovní archivy a sklady budou umístěny pod úrovní prostranství mezi budovami 14 a 15. Tento veřejný prostor se stane místem pro setkávání a odpočinek s kavárnou, knihkupectvími, prodejními galeriemi a venkovními výstavami,“ popsal Lukáš.

Co bude v Baťově institutu?

0Krajská knihovna, expozice umění a architektury PROSTOR ZLÍN, nová expozice PRINCIP BAŤA, která bude prezentovat rozsáhlé sbírky výtvarného umění založenou právě Tomášem Baťou. Jádrem expozice bude zlínská architektura a design představující například práce Vincence Makovského a Zdeňka Kováře. V institutu bude také expozice o gobelínech z Valašského Meziříčí nebo tonetovém nábytku z Bystřice pod Hostýnem.


Příprava záměru trvala bezmála sedm let. Na akci za 900 milionů korun Zlínský kraj bude čerpat evropské dotace 500 milionů Kč. Investice je srovnatelná s rekonstrukcí Baťova mrakodrapu ve Zlíně. Zlínskou dominantu postavil v meziválečném období Jan Antonín Baťa jako administrativní středisko svého podniku. Stavba vysoká 78 metrů byla nejvyšší budovou v tehdejším Československu. Jeho rekonstrukce si vyžádala téměř 630 milionů korun.

Zlínská dvojčata vznikla ve 40. letech podle návrhu architekta Jiřího Voženílka. Zlín jejich rekonstrukcí uskuteční myšlenku Antonína Bati, který už v roce 1935 založil Studijní ústavy, v nichž soustředil kulturní, vzdělávací a výzkumné instituce.

Rekonstrukce se dočkala také budova č. 21, takzvaný Baťův mrakodrap. „Jeho rekonstrukce je obecně vnímána jako zásadní impuls k obnově celého Baťova areálu. Opravený mrakodrap předčil očekává a dnes je důkazem, že baťovská architektura je živá, i když má jinou funkci,“ vysvětlil Lukáš.