Děti z pěstounských rodin by měly poznat své biologické rodiče

Ostrava - Děti z pěstounských rodin by měly znát své biologické rodiče. Říkají to lidé z Fondu ohrožených dětí v Ostravě. Podle nich to pomůže nejen jim, ale i samotným pěstounům. Nový trend si chválí především ti, kteří se starají o romské dětí.

Manželé Zajíčkovi ze Studénky pečují o tři romské děti. I ty chtěly poznat své kořeny. „My jsme si nemysleli, že je to až tak důležité, ale dvěma dětem začala psát maminka, takže jsme byli nuceni o tom více mluvit, no a šli jsme do toho,“ říká pěstounka Jana Zajíčková. Zajíčkovi se pustili do pátrání. Rodinu patnáctiletého Štěpána našli na Slovensku. „Jsem rád, že jsem poznal své příbuzné, ale kdybych byl možná u té své mamky, nevím, kde bych bydlel,“ říká sám Štěpán. Spoustu otázek má i desetiletý Metoděj v pěstounské péči manželů Křížových ze Šenova. „Chtěl bych poznat svoje rodiče a doufám, že se to podaří. Jsem zvědavý, jací jsou, jak vypadají,“ řekl. „Já si myslím, že je to to nejdůležitější, co pro ty děti můžeme udělat. Mnohdy v nich roste až nenávist k těm biologickým rodičům. A každá nenávist je negace a pro děti je velice dobré, když se té nenávisti, té negace zbaví,“ myslí si pěstoun Jaroslav Kříž. „Ta představa vlastních rodičů by měla být budována v pozitivním slova smyslu. Nikdo, kdo zavrhuje svoje rodiče, nemůže být spokojený a šťastný člověk,“ tvrdí i Jarmila Valoušková z Fondu ohrožených dětí Ostrava.

 

„V podstatě se téměř vůbec nesetkáváme s tím, že by ty děti týrali nebo že by je nechtěli. Oni je třeba chtěli, ale prostě si v té chvíli nedokázali poradit a neuměli se o ně postarat,“ hájí biologické rodiče sociální asistentka Silvie Salamonová. Své dcery se z podobných důvodů vzdala i Věra Drinková, se kterou Fond ohrožených dětí už nějaký čas spolupracuje. „Jsem ráda, že aspoň ty návštěvy s tou Kristýnkou mám, ale chtěla bych ji do své péče. Podmínky už pro ni mám a sociálka už u mě byla,“ uvedla. „Pěstoun si v podstatě to dítě nemůže přivlastnit, může mu vytvořit domov, kde se to dítě cítí bezpečně, kde získá svou identitu, ale v žádném případě by ten pěstoun neměl očekávat nějaký vděk od toho dítěte,“ tvrdí předsedkyně Sdružení pěstounů Alena Lusková. Moravskoslezský kraj má téměř dvanáct set pěstounů, nejvíce v zemi. Do náhradních rodin odchází z ústavů ročně až sto dětí. Osm set jich ale v kraji na nový domov stále čeká.