Tichý Tarzan na divadelních prknech

Brno - Zcizené deníky fantoma erotické fotografie. Tak zní podtitul nové divadelní hry, kterou připravila brněnská scéna Husa na Provázku. Příběh podivínského outsidera Miroslava Tichého, kterého sousedé považovali spíše za šmíráka, ale který je dnes pokládán za jednoho z nejvýznamnějších fotografů 20. století, je plný protikladů. Jeho život a podivuhodné dílo, stejně jako nová inscenace Tichý Tarzan, nastolují řadu otázek. 

Kyjovský fotograf Miroslav Tichý byl svými sousedy považován spíše za podivína a úchyla. Dnes jsou jeho fotografie vystavovány na prestižních světových výstavách a ceny za jeho jednotlivá díla šplhají do statisíců. Je tento radikální moravský outsider šílencem a zachycovatelem pravdy? Nebo byl jen zavrženíhodným voyeurem? Šmírák, který se v létě plížil kolem plotu plovárny a fotil mladé ženy v plavkách a venkovské krásky ze svého okolí? Tyto otázky klade i nová divadelní hra Tichý Tarzan, kterou uvádí brněnské divadlo Husa na provázku.

„My jsem usilovali o takovou nápravu všech nálepek, které mu byly přiřčeny. Snažili jsme se, pod vlivem fascinace těmi fotkami, najít, co to bylo za člověka a za jakých okolností, za jakého stavu duše ty fotky vznikaly,“ popsala režisérka Anna Petrželková. Scénáristé proto sami pátrali po umělcově minulosti, nechtěli se spoléhat jen na reprodukované vzpomínky. „Nejvýraznější rys, který se nám podařilo vysledovat, bylo to, že Miroslav Tichý měl velký smysl pro humor. Byl sarkastik a nestále měl nějaké vtipy, kterým se rád smál. I sám,“ doplnil spoluautor scénáře Petr Jan Kryštof.

Video NO COMMENT: Ukázka ze hry Tichý Tarzan
video

NO COMMENT: Ukázka ze hry Tichý Tarzan

Miroslav Tichý začínal v rodném Kyjově jako malíř, obracel se hlavně k avantgardě, impresionismu a kubismu. Malovat přestal v polovině padesátých let a postupem času se stále více zabýval fotografováním. Objekty jeho tvorby byly většinou ženy, Tichý ale rád fotil i svá oblíbená místa v Kyjově a domácí zátiší. Fotografie, které většinou pořizoval aparátem vlastní výroby, jsou často přesvětlené, podsvětlené či nedoostřené. Na výstavách však slaví úspěchy. Na festivalu v Arles získal v roce 2005 Tichý cenu za objev roku.