Sociální pracovnice, která „neviděla“ týraní Dominika, stojí před soudem

Brno - Před brněnským městským soudem dnes stanula bývalá sociální pracovnice Lea Petříčková, která je obviněna z neplnění svých povinností v kauze týraného Dominika. Hrozí jí až roční trest za to, že nezakročila proti rodičům hocha a tím nezabránila letitému útrpení chlapce, kterému rodiče odpírali jídlo, bili ho a jinak trýznili. Oba rodiče již byli odsouzeni a jsou ve vězení. Soud s Petříčkovou bude pokračovat v únoru. Chce vyslechnout další svědkyni matku týraného chlapce. 

Příslušný soudce městského soudu už o osudu Petříčkové jednou rozhodl. Petříčková dostala čtyři měsíce vězení s podmíněným odkladem na rok, a to takzvaným trestním příkazem. Byla potrestána bez projednání věci. Podala si však proti rozsudku odpor, protože odmítá vinu. Proto nyní musí soud projednat kauzu v řádném soudním jednání.

Žaloba tak dnes veřejně připomněla, za co chce Petříčkovou potrestat. „Ačkoliv to byla její povinnost, neseznámila se kompletně se spisem, především pak s materiály, z nichž by věděla, že už byli dříve rodiče za týrání svých dětí potrestáni. Spis obsahoval i výpovědi lékařky a školy. Obžalovaná nevyhodnotila nebezpečí, které chlapci hrozilo. Řádně a důsledně si neplnila svoje povinnosti, nevolala například pravidelně lékařce. Povrchním a nedostatečným dohledem nad rodinou umožnila chlapcovo týrání,“ uvedl žaloba.

Lea Petříčková se však cítí nevinná. Ve své výpovědi před soudem uvedla, že rodinu opakovaně navštěvovala a stýkala se i se syny rodičů, kteří skončili v dětském domově. „Viděla jsem Dominika například i o vánočních prázdninách, kdy doma běhal nahý, protože bylo přetopeno, neměl na sobě žádné modráčky, ani nevypadal nijak podvyživeně. Při všech kontrolách jsem nezaznamenala jakékoliv známky týrání,“ bránila se bývalá sociální pracovnice.

Rodinu měla na starost krátce a navíc byla v té době ve dvouměsíční pracovní neschopnosti.  „Tak, jak vypadal Dominik na policejních fotkách, rozhodně v době mých kontrol nevypadal,“ dodala. Jenže hned v další části výpovědi si Petříčková protiřečila. Viděla prý Dominika při svých kontrolách všeho všudy třikrát a a stačilo jí, když jí jeho matka řekla, že jsou s ním problémy a nejí, protože má zdravotní obtíže. „Věřila jsem jí, protože se sociálkou komunikovala a k dětem se chovala normálně,“ prohlásila Přetříčková, která se bránila i tím, že měla na starost 400 spisů, což je neúměrně mnoho.

Pokud by ale jako sociální pracovnice navštěvovala pravidelně školu, jak tvrdila, dozvěděla by se od učitelky z první třídy například to, že Dominik loudí od dětí jídlo a má zameškaných 200 hodin ve škole, které mu omlouvala zásadně jen matka a nikoliv lékař.

Zřejmý rozdíl v přístupu k práci dvou žen stejného zaměstnání předvedla sociální pracovnice z Brna-Židenic, která si okamžitě při návštěvě matky s dětmi na odboru péče o děti všimla, že má chlapec modřiny na krku a ramenou, zhmožděné ucho a jizvi po starších ranách ve vlasech. „Už tehdy jsme začali mít podezření, že by mohlo jít o týrání. A když jsme se dali s kolegou s dětmi do řeči, vyšlo najevo, že otec Dominika zmlátil,“ uvedl sociální pracovnice Romana Kubíčková. 

Stačila výměna sociální pracovnice

Na brutální týrání v rodině se přišlo v dubnu před dvěma lety, když se celá rodina přestěhovala z Brna-středu právě do Brna-Židenic, kde dostala novou sociální pracovnici. Díky ní a tamnímu odboru právní ochrany dětí se na týrání přišlo. Chlapcova stavu si všimli i v nové škole. Žideničtí sociální pracovníci si malého chlapce odvedli přímo ze školy. Lékaři pak dokonce konstatovali, že to Dominikovi zachránilo život. Když bylo týrání odhaleno, měřil chlapec 102 centimetrů a vážil pouhých třináct a půl kilogramu, tedy polovinu toho, co jeho vrstevníci. Matka to odůvodňovala tím, že má poruchu růstového hormonu, což nebyla pravda. Ve skutečnosti chlapec hladověl. Denně dostával od rodičů jen dva až čtyři krajíčky chleba. „Vypadal jako dítě z koncentračního tábora, měl vypouklé bříško, vystouplé klouby a chyběly mu vlásky,“ uvedla vyšetřovatelka Michaela Kučerová.

Při vyšetřování se pak ukázalo, že na týrání v rodině upozorňovali jak příbuzní a lékařka chlapce, tak například sousedé. „Na první pohled bylo jasné, že něco není v pořádku. Policii jsme u výslechu řekli, že v bytě byl často hluk, že dítě bylo plné modřin,“ uvedla už dříve pro Českou televizi jedna ze sousedek rodiny. Ta dokonce v roce 2008 nahlásila podezření na týrání. Nic se ale nedělo. A k týrání a hladovění docházelo dál.

Petříčková měla zanedbat dohled nad rodinou od září 2009 do dubna 2010. Její spolupracovnice Eva Babičková měla rodinu na starosti  před ní. Obě ženy už na odboru sociální péče nepracují. Babičková odešla na přelomu roku do důchodu. Petříčková místo opustila už před rokem.

Dominik i jeho sestra Lucie, kteří dosud žili v jednom z Klokánků, se brzy odstěhují do nové náhradní rodiny. Adaptace na novou rodinu proběhla podle ředitelky Fondu ohrožených dětí téměř okamžitě a intenzivně. „Vznikl velice pěkný vztah. Obě děti už u svých náhradních rodičů byli na návštěvě a během jednoho týdne se k nim přestěhují natrvalo,“ prohlásila Vodičková. Od nového pololetí by měli chodit i do nové školy. „Jsme mile překvapení, jak rychle se Dominik vypořádal s tak traumatizujícím zážitkem. Máme radost i z jeho sestry Lucinky, která byla zpočátku velmi negativistická, protože se domnívala, že kvůli Dominikovi přišla o rodiče. Teď už je to dobré a mají se d Dominikem rádi,“ dodal ředitelka.