Brno ocení in memoriam herce Parduse i hokejistu Jiříka

Brno - Brno vzdá hold významným osobnostem města. Na radnici dnes večer převezmou Ceny města Brna za rok 2011 ti, kteří vynikají ve svém oboru a pomáhají dělat Brnu dobré jméno. Mezi laureáty jsou tentokrát například akademický malíř a sochař Vladimír Drápal, nestor české archeologie Karel Valoch či zesnulý herec Erik Pardus.

Ceny města Brna se letos udělují už poosmnácté. Město tak symbolicky vyjadřuje vděk osobnostem, které se zasloužily o rozvoj a dobrou pověst Brna. Tři z nich je obdrží in memoriam: herec Erik Pardus, hokejista Jaroslav Jiřík a spisovatel a diplomat Jiří Gruša. Všichni zemřeli právě v roce 2011.

Slavnostní večer odstartuje v 18.30 hodin ve Sněmovním sále Nové radnice v Brně. „Po oficiální znělce předstoupí před publikum všech osm kandidátů včetně třech zástupců, kteří převezmou cenu in memoriam. Během slavnostního večera bude recitovat herec Městského divadla v Brně Zdeněk Junák, a to báseň od Jiřího Gruši s názvem Poznámky o statečnosti,“ uvedl mluvčí magistrátu Pavel Žára.

Od veřejnosti letos radní dostali 53 návrhů na udělení Cen města Brna. V kategoriích hospodářský rozvoj a užité umění žádné návrhy nepřišly, proto město tyto ceny neudělí. 

Medailonky oceněných osobností

Dramatické umění: herec Erik Pardus (in memoriam)

0Rodák z Uherského Hradiště spojil s Brnem svoji celoživotní hereckou kariéru. Po ukončení studií na JAMU působil od roku 1982 až do své smrti na prknech Městského divadla Brno. Jednoho ze svých hereckých vrcholů dosáhl Erik Pardus v roli židovského herce Arthura Kirsche v dramatu V jámě lvové, kdy dokázal bravurním způsobem ztvárnit existenciální tenzi osudu židovského umělce během 2. světové války. Za tento výkon byl v roce 2008 vyznamenán Cenou českého divadla. Excelentní výkon předvedl také v dramatu Smrt Pavla I., v němž dokonale vystihl jemné nuance rozpolcené lidské psychiky v titulní roli cara Pavla. Obdržel za něj dvě nejvýznamnější české herecké ceny – Thálii a Alfréda Radoka. Televizním divákům se pak nejvíce zapsal do paměti rolí strážmistra Zahálky v oblíbeném seriálu Četnické humoresky.

Výtvarné umění: akademický malíř a sochař Vladimír Drápal

0Sochař, malíř, grafik a pedagog Vladimír Drápal se zabývá malbou, kresbou, grafikou a keramickou, dřevěnou a bronzovou plastikou a má na kontě i řadu architektonických počinů. Dominantním námětem jeho děl je člověk. Významné jsou zejména portrétní cykly vesničanů či série dvojic a venuší. Oblíbeným tématem umělcovy tvorby jsou také kresby a plastiky koní.

Sport: Hokejista Jaroslav Jiřík (in memoriam)

0Hokejista Jaroslav Jiřík sice zahájil svoji profesionální kariéru v drese Kladna, po zbytek kariéry ovšem zářil v brněnském týmu. Výjimkou byla jediná sezóna - v sezóně 1968/1969 se stal prvním Evropanem, který nastoupil do kanadsko-americké NHL. V šedesátých letech vybojoval pro Brno hokejový titul mistra Československa. Kariéru ukončil v roce 1975. Loni v létě tragicky zahynul při pádu ultralehkého letadla, které sám pilotoval.

Společenské vědy: archeolog Karel Valoch

0Žák profesora Karla Absolona, s nímž se seznámil v roce 1942, se o nálezy z nejstarších dějin lidstva zajímal už od mládí. Od roku 1952 pracoval jako archeolog v pleistocénním oddělení (dnešním Pavilonu Anthropos) Moravského zemského muzea. Karel Valoch se zaměřoval na archeologii starší a střední doby kamenné a v tomto oboru se stal světově uznávanou autoritou. Účastnil se několika zásadních terénních výzkumů, např. jeskyně Kůlny u Sloupu v Moravském krasu či lokality Stránská skála. Nezanedbatelný je jeho podíl na obnově Pavilonu Anthropos, na tvorbě stálé expozice a také na přípravě zdejších výstav.

Mezinárodní spolupráce města: spisovatel a diplomat Jiří Gruša (in memoriam)

0Spisovatel, překladatel, básník, politik a diplomat Jiří Gruša pochází z Pardubic, s Brnem ho pojí kontakty s disidenty a nezávislé nakladatelství Atlantis, jehož vznik inicioval. Po revoluci se v Brně podílel na řadě kulturních projektů, např. Dialog uprostřed Evropy, spolupracoval s nakladatelstvími, časopisy, divadelníky i politology z Masarykovy univerzity. Jako velvyslanec v SRN se zasadil o navázání kulturních vztahů mezi Brnem a Bonnem a v téže funkci v Rakousku pak vztahů mezi Jihomoravským krajem a Dolním Rakouskem.

Architektura: architekt a urbanista Vladimír Hladík

Architekt Vladimír Hladík je spoluautorem Územního plánu sídelního útvaru města Brna z roku 1982 a autorem Územního plánu města Brna z roku 1994, platného dosud, a řady dalších významných územních dokumentů pro město Brno. Na počátku 90. let také vytvořil metodiku územního plánování pro nové společenské a ekonomické podmínky, podle níž se již více než 30 let rozvíjí město Brno. Cenu města Brna získává za celoživotní přínos urbanismu a územnímu plánování.

Hudba: hudební skladatel a dirigent Erik Knirsch

Láska k hudbě, kterou Erik Knirsch zdědil po své matce - vynikající klavíristce, přivedla rodáka z Ostravy na konzervatoř do Brna. Zde sice studoval hru na klarinet, už ve 4. ročníku začal jako dirigent vést orchestr. Na léta existence Orchestru Erika Knirsche dodnes pamětníci vzpomínají jako na éru vyprodaných sálů nejen v Brně, ale v celé republice. V této době také přivedl do orchestru budoucí hvězdy české popmusic Milana Chladila a Evu Pilarovou. V roce 1965 se Erik Knirsch stal dirigentem nově vznikajícího Orchestru Studio Brno a v čele tohoto uměleckého tělesa stál celých 27 let. Kromě dirigentské činnosti a práce v rozhlase se Erik Knirsch věnoval také komponování písní a velkých orchestrálních skladeb. Erik Knirsch se stal legendou české swingové a taneční hudby.

Přírodní vědy: profesor gynekologie a porodnictví Jaroslav Pilka

Profesor Ladislav Pilka se zaměřil na výzkum neplodnosti. Se svým týmem dosáhl v oblasti asistované reprodukce v roce 1982 nebývalého úspěchu - na jeho klinice se narodilo první dítě „ze zkumavky“ v bývalém východním blok a třetí na světě. Nyní je přednostou kliniky reprodukční medicíny a gynekologie ve Zlíně a v Brně a členem řady gynekologicko-porodnických společností.

Technický pokrok: letecký konstruktér Antonín Píštěk

0Profesor Antonín Píštěk vystudoval letecké inženýrství na Vojenské akademii v Brně, později se oboru dále věnoval na Vysokém učením technickém. V letech 1969–1990 pracoval jako konstruktér u společnosti LET Kunovice a dosáhl zde pozice vedoucího konstrukčního rozvoje. Od roku 1991 je ředitelem Leteckého ústavu Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně, z něhož vytvořil špičkové pracoviště. Kromě výchovy mladých odborníků se zde zasadil také o úzkou spolupráci s průmyslem. Podílel se na vývoji a vylepšování celé řady letounů, např. L-410 či L-610. Od roku 2005 působí jako vedoucí a hlavní konstruktér projektu bezpilotního letadla VUT 001 Marabu.

Žurnalistika a publicistika: novinář Miroslav Plešák

0Profesor Miroslav Plešák v roce 1967 spoluzakládal měsíčník Index, do kterého přispívali takové osobnosti jako Ludvík Kundera, Jan Skácel, Jaromír Tomeček nebo Oleg Sus. Časopis se stal průsečíkem společenského a kulturního dění na Moravě, tématicky se zabýval politikou, filosofií, ekologií, kulturou, ale také architekturou. Kromě publicistické činnosti se Miroslav Plešák věnuje také dramaturgii - působil v Městském divadle ve Zlíně i v Mahenově divadle v Brně. V letech 1999–2010 byl prorektorem Janáčkovy akademie múzických umění pro studijní, pedagogickou a uměleckou činnost a redakčně se věnuje edičním aktivitám školy.

Výchova a vzdělávání: archivářka Kateřina Smutná

0Celý svůj profesní život spojila absolventka oboru archivnictví Kateřina Smutná s Moravským zemských archivem (dříve Státním oblastním archivem). Od roku 2000 tuto instituci také vede. Ve své odborné činnosti se zabývá především metodikou archivnictví, publikuje v oblasti hospodářských a regionálních dějin. Výchově mladé generace archivářů se věnuje na Masarykově univerzitě v Brně, na Univerzitě v Hradci Králové a na Střední škole informačních a knihovnických služeb v Brně. Cena jí byla udělena za zásadní podíl na fungování archivu jako moderní vědecko-výzkumné a vzdělávací instituce.