Jarošov nechce být periferií Uherského Hradiště. Zvažuje odtržení

Uherské Hradiště - K sílící vlně snah městských částí o osamostatnění se zřejmě přidá také Jarošov ve Zlínském kraji. Podle jeho obyvatel totiž Uherské Hradiště zájmy Jarošovských dlouhodobě přehlíží. Za poslední kapku označili zprávu, podle které město získalo mnohamilionovou dotaci od Evropské unie na podporu chudých částí, ale Jarošov z nich neuvidí ani korunu. Lidé zvažují vyhlášení referenda, které by o odtržení rozhodlo.

Zda by jim nebylo lépe s vlastní samosprávou, o tom přemýšleli Jarošovští doposud jen v tichosti. Zdá se ale, že trpělivost jim už skutečně dochází.

„Převážná většina obyvatel si myslí, že Jarošov je zanedbanou částí města. A že když budeme hospodařit sami, dokážeme si to naše životně kulturní prostředí vytvořit lepší,“ uvedl zmocněnec přípravného výboru pro odtržení Jarošova Stanislav Juriga. „Nespokojenost už trvá dlouho, ale zatím se nenašel nikdo, kdo by odstartoval nějakou iniciativu. Nám se teď podařilo dát dohromady skupinu lidí, se kterými o těchto problémech začneme hovořit vážně,“ řekl Juriga.

Podle místostarosty Uherského Hradiště Stanislava Blahy (ODS) se však nedá říci, že by byl Jarošov až tak přehlížen. Za posledních pět let podle něj město například vybudovalo cyklostezku z Mařatic do Jarošova za téměř deset milionů, dalšího 8,4 milionu korun investovalo do zateplení a přestavby jídelny jarošovské základní školy a 150 tisíci přispělo na rekonstrukci kostela. Celkem do Jarošova plynulo více než 20 milionů korun.

„Jsem přesvědčen, že v Jarošově se v posledních letech investovalo dost,“ tvrdí Blaha. Co se týče kritizovaného rozdělení dotace od Evropské unie, tak Jarošov stejně jako další tři městské části nebyl zahrnut do žádosti podle Blahy. Nesplňoval totiž kritéria.

Jarošov spřádá „tiché“ plány

S žádným oficiálním dokumentem zatím Jarošov na radnici v Uherském Hradišti nepřišel. Obyvatelé pouze aktivně diskutují na Facebooku a iniciátoři se snaží zjistit, jaké výhody či nevýhody by osamostatnění Jarošovu doopravdy přineslo. Město, které tyto signály zachytilo, je teď vyzývá, aby problémy začali řešit otevřeně.

„O této iniciativě jsem se dozvěděl od novináře, jenž mě ohledně ní kontaktoval. Osobně nemám rád takovéto vzkazy přes média. Mrzí mě, že lidé, kteří se cítí nespokojeni, se nejdříve neobrátili na radnici přímo. Všechny problémy se dají nějak vyřešit. Všechno je to ovšem o komunikaci,“ vzkázal Jarošovu místostarosta Blaha.

Jarošov je součástí Uherského Hradiště už čtyřicet let. Žije v něm přes dva a půl tisíce obyvatel. Má vlastní mateřskou a základní školu, kulturní dům, dům s pečovatelskou službou, hřiště i několik obchodů. Zákonem stanovené podmínky pro odtržení splňuje. Aby se však městská část mohla osamostatnit, musel by Jarošov vypsat referendum. Toho by se musela zúčastnit minimálně polovina obyvatel a nadpoloviční většina z nich hlasovat pro odtržení.

Už teď se však ozývají hlasy, že zastánci osamostatnění jsou až příliš optimističtí. Ve skupině na Facebooku někteří diskutující například upozorňují na to, že větší investice je obtížné realizovat bez dotací, a na ty by Jarošov jako malá obec dosáhl obtížněji než jako součást města. Odtržení Jarošova by znamenalo komplikace i pro Uherské Hradiště - také ono by se ocitlo v horší pozici při snahách získat větší dotace.

Uherské Hradiště teď připravuje protikampaň, kterou se bude snažit obyvatele Jarošova přesvědčit o výhodách života pod křídly většího města. Pro radnici je odtržení citlivým tématem. V roce 1990 už takto Uherské Hradiště přišlo o Kunovice a Staré Město.