Městské divadlo uvádí muzikál o ženě na papežském stolci

Brno - Legendu o ženě, která údajně v polovině devátého století usedla na papežský stolec, představí Městské divadlo v Brně. Jeviště hudební scény dnes patří premiéře výpravného muzikálu Papežka, jenž vznikl podle stejnojmenného světového bestselleru americké spisovatelky Donny Woolfolk Cross. Historický muzikál se stal loni v Německu muzikálem roku. Brněnské divadlo jej uvádí jako druhé na světě v české premiéře.

Jan anebo Jana? Historie nebo legenda? O tom se dodnes vedou spory. Podle některých se církev ve středověku snažila všechny důkazy o tom, že na papežský stolec usedla žena, zničit a vydávat tento příběh za vymyšlenou historku. Podle jiných přesto existují skutečnosti, které jej, ač nepřímo, dokládají. Hledáním střípků potvrzujících, že Jana skutečně existovala, strávila sedm let také americká spisovatelka Donna Woolfolk Cross. Z jejího románu Papežka, ve kterém se pokusila Janin příběh oživit, se stal světový bestseller. Vznikly podle něj dva filmy a muzikál.

„Můj výzkum o Janě trval sedm let a myslím, že za tu dobu jsem nashromáždila silné argumenty, abych mohla potvrdit její skutečnou existenci. Samozřejmě, že spoustu věcí jsem si v knize upravila nebo přimyslela, je to koneckonců román. Ale myslím si, že tak, jak jsem ten příběh napsala, něco hodně podobného se skutečně odehrálo v devátém století.“

Donna Woolfolk Cross, autorka světového bestselleru Papežka


„Ten příběh mě fascinuje. Myslím, že Jana je příklad ženské odvahy. To, co udělala, vyžadovalo odvahy hodně. A nevypovídá to jen o tom, jak žily ženy v devátém století, ale i o tom, jak žijí teď, kdy – věřte nebo ne – někde stále bojují o právo na vzdělání,“ uvedla autorka Donna Woolfolk Cross, jejíž bestseller Papežka byl přeložen do 36 jazyků. „Příběh řeší dva základní aspekty. Za prvé realizaci neustálého poznávání, vzdělávání se, nakládání s talentem a následně potom, jak Jana realizuje svůj život v lásce,“ dodal režisér muzikálu a ředitel Městského divadla Brno Stanislav Moša.

Právě láska se podle legendy stala Janě osudnou – její pravá identita se prozradila, když po pádu z koně na veřejnosti porodila dítě a sama při tom zemřela. Její příběh plný tajemství, vášně a sebeobětování už dobyl jeviště v Německu, kde se Papežka stala muzikálem roku. Světová premiéra muzikálu se odehrála ve Fuldě, v níž Jana údajně dlouho žila a studovala. Místní dodnes berou Janu jako svoji patronku a součást historie města.

„Vzpomeňte si na krále Artuše - není to nic jiného než legenda. Excalibur byl jen pověst, nikdy se to nestalo. Neexistují důkazy, že by to byla pravda. Ale o králi Artušovi se stále vypráví, aby o něm všichni věděli - a o papeži Janovi ví jen velmi málo lidí. Na tom si můžeme ověřit, že lidé věří tomu, co si přejí, aby byla pravda.“

Donna Woolfolk Cross, autorka světového bestselleru Papežka


Na německé inscenaci se podílel i tým Městského divadla Brno, které k představení vyrobilo veškeré dekorace a kostýmy. Česká republika je proto hned druhou zemí, kde se Papežka v hudební podobě objevuje. V Brně se režie ujal ředitel Městského divadla Stanislav Moša. V titulní roli alternují Svetlana Slováková a Hana Holišová. Dále hrají Petr Gazdík, Ladislav Kolář, Stano Slovák, Aleš Slanina či Igor Ondříček.

Muzikál Papežka
Muzikál Papežka

Legenda o papežce Janě

Papežka je neuvěřitelný příběh o dívce z chudých vrstev, která díky svým schopnostem, několika shodám náhod a v neposlední řadě díky malému „podvodu“ vystoupala až do čela římskokatolické církve. Podle pověsti se inteligentní a talentovaná Jana vymykala ostatním děvčatům už jako malá. Proti tehdejším zvyklostem se jí dostalo legálního vzdělání a později v mužském převleku ve studiích pokračovala. Dostala se až do Říma, kde se stala léčitelem a zároveň nejbližším rádcem samotného papeže. Po jeho smrti je zvolena jeho následovníkem. I přes velké sebeobětování a striktní dodržování opatření, aby její převlek nikdo neprohlédl, nakonec Jana podlehne lásce. Podle legendy se prozradí až v okamžiku, kdy porodí dítě.

Dodnes není prokázané, zda jde o skutečný příběh či například pozůstatek středověké satiry. Někteří historici zastávají názor, že se katolická církev ve středověku snažila všechny důkazy o existenci papežky Jany úmyslně zničit a historku prezentovat pouze jako středověkou fantazii. Za možný pozůstatek Janina příběhu označují historici formální zkoušku pohlaví u nově nastupujícího papeže.