Památkový ústav chce zapamátnit část textilky Vlněna

Brno - Část chátrajícího areálu textilního podniku Vlněna v centru Brna se možná stane památkou. Národní památkový ústav dal ministerstvu kultury podnět k zapamátnění nejhodnotnější části komplexu - vstupní budovy. Neorenesanční palác je podle nich hodnotný nejen architektonicky, ale také symbolicky. Je dokladem toho, že bohaté průmyslové rodiny si své paláce stavěly přímo v továrnách.

„Palác je hodnotnou stavbou, která zachycuje jeden rys industriálního rozvoje Brna. Dokládá, že významné industriální rodiny si stavěly reprezentativní sídla ve svých průmyslových areálech. Významným podnětem k zapsání je i krásná neorenesanční fasáda se štukovými prvky,“ popsal mluvčí Národního památkového ústavu v Brně Roman Musil.

Nový vlastník areálu se ale na velké bourání ani rychlou výstavbu zatím nechystá. „Pracujeme s několika variantami projektu. Naším záměrem je v každém případě zachování stávajících historických objektů a jejich citlivé začlenění do další výstavby. Bohužel ale nemůžeme momentálně poskytnout další detaily nebo časový harmonogram, protože to vše se odvíjí od situace na trhu,“ uvedla Jana Bakešová z CTP Invest.

Předchozí majitel přitom chtěl celý areál srovnat se zemí a postavit moderní komplex s byty a obchody.

Návrh památkářů na zpamátnění objektu už dorazil na Ministerstvo kultury. Rozhodnout by o něm mělo v průběhu několika příštích týdnů.

Rakousko-uherský Manchester

Největší rozmach zažila textilní výroba v Brně ještě za dob Rakouska-Uherska. Tehdy bylo Brno textilním centrem střední Evropy a bylo přezdíváno dokonce moravským Manchesterem. Podnik Vlněna se začal formovat v druhé polovině 19. století díky spolupráci dvou textilních firem Paula Neumarka a bratrů Stiassnych, které pro účely výroby postupně odkoupily několik budov v dnešní Přízové ulici.

Koncem 40. let byly obě firmy znárodněny a následně spojeny v jeden národní podnik. Vyráběly se zde vlněné příze a česané vlny a také různé látky, například pro obleky či pláště. Od roku 1996, kdy zde výroba definitivně skončila, jsou budovy opuštěné.

Opuštěných a chátrajících areálů se na jižní Moravě najde spousta, ať už jde o bývalé kasárny, cukrovary, cihelny, textilní nebo strojírenské fabriky. Podle odhadů jich je přes 300, z toho skoro 130 na území Brna. Tyto areály vznikaly v 19. a na začátku 20. století. Dnes už nevyhovují současným požadavkům průmyslových areálů a hledá se pro ně nové využití. Podobně jako někdejší Vlněna čeká na oživení také chátrající areál Zbrojovky v Brně-Zábrdovicích. I tam developerské plány a vize zabrzdila ekonomická krize. 

Rekonstrukce se v Brně zatím dočkala jen Vaňkovka. Z původních budov slévárny se podařilo zachránit pouze dvě historicky nejvýznamnější, které dodnes slouží jako kulturní centra. Zahraniční investor v areálu postavil nákupní galerii, jež leží na rušné spojnici mezi železničním a autobusovým nádražím.