Sbírky slavkovského zámku může obohatit i zdánlivá drobnost

Slavkov u Brna – Stovky předmětů přinesli loni lidé na slavkovský zámek a pomohli tam obohatit místní sbírky. Dárci často nosí staré, nepotřebné drobnosti, které je jim líto vyhodit. Muzejníci z nich pak vybírají ty předměty, které mají historickou hodnotu. Loni takto zaevidovali přes sedm set nových exponátů.

„Jsme ze zákona povinni doplňovat naše muzejní sbírky a jedním ze zdrojů, odkud předměty získáváme, jsou právě dary od lidí. Druhou možností by bylo doplňovat sbírky dokupováním předmětů, což je samozřejmě finančně náročné,“ popsal ředitel slavkovského zámku Aleš Šilhánek. Ve Slavkově u Brna se z darů veřejnosti stala doslova tradice. V loňském roce donesli lidé stovky předmětů, z nichž 704 už obohatilo zámecké depozitáře. „Pochopitelně ne všechny předměty jsou vhodné pro zařazení do sbírek, takže je třídíme, ale  jsme vděční za každou, i na první pohled nezajímavou věc,“ doplnil Šilhánek. 

I drobnosti mohou mít cenu

Mezi zdánlivě nepotřebné předměty patří například vývěsní štít, pro historiky velmi hodnotný exponát. „Dostali jsem ho letos. Jde o vývěsní štít finanční stráže ve Slavkově,“ popsal historik Martin Rája. Finanční stráž byla uniformovanou, ozbrojenou složkou. Zajišťovala ochranu hranic, ve vnitrozemí poskytovala například doprovod úřadům. „Už máme v depozitáři vývěsní štíty slavkovského notáře, advokáta nebo okresního soudu. Darovaný předmět tuto řadu hezky doplní,“ dodal Rája. Zhruba stoletý štít je poškozený, čeká ho proto odborné restaurování. V plnému lesku, tak, jak vypadal zhruba před sto lety, se pak zařadí do zámeckých sbírek. 

Na příkladu vývěsního štítu lze ukázat, proč i zdánlivé drobnosti pro historiky někdy znamenají velmi cenný přírůstek. „Dokumentujeme celý vývoj a jeden konkrétní předmět nám může chybět ve vývojové řadě. Proto má pro nás tak významnou dokumentární hodnotu,“ řekla historička Vladimíra Zichová.

Mezi skvosty, které muzejníkům lidé darovali, je například vyšívaná biedermeierovská kabelka, kterou nosily měšťanky v polovině 19. století. Na slavkovském zámku ovšem nesmí chybět ani drobnosti s napoleonskou tématikou. Do sbírek se tak zařadily porcované sběratelské cukry s Napoleonem nebo krabička léků ze slavkovské lékárny s portrétem slavného vojevůdce. Model lodi Royal Caroline, francouzské válečné galeasy, která brázdila moře v 16. století, našel své místo rovnou ve výstavních prostorách. Loď nyní zdobí sál věnovaný válečnictví.

Příběh lodi Royal Caroline

Jindřich Čermák ve své dílněJindřich Černík je povoláním stavař, má ale slabost pro práci se dřevem. Právě on vyrobil a daroval slavkovskému zámku model lodi Royal Caroline. „Je to královská galeasa francouzského krále Ludvíka XIV., který měl nádherné loďstvo. Podle literatury to byla první bitevní loď,“ popsal Černík. Výroba lodi trvala zhruba tři roky. „Dělal jsem ji po chvilkách, po večerech. Čas neměřím,“ řekl dárce s tím, že nejvíc práce mu dal systém plachet.

Jako statik pracoval Jindřich Černík několikrát i na opravách zámku ve Slavkově. Tam se také seznámil s vedením zámku, které jeho práce zaujala. „Loď se jim líbila, tak jsem ji zámku daroval. Je to příjemný pocti, že mám kromě staveb občas někde i loď,“ dodal Černík, jehož dílna je v současnosti plná dalších rozpracovaných modelů.


Model lodi Royal Caroline
Model lodi Royal Caroline
Více fotek
  • Model lodi Royal Caroline zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/33/3291/329077.jpg
  • Vývěsní štít finanční stráže ve Slavkově zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/33/3291/329079.jpg
  • Muzejníci darované předměty pečlivě třídí zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/33/3291/329080.jpg
  • Expozice na zámku ve Slavkově u Brna zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/33/3291/329076.jpg