Odborníci testují tradiční techniku hliněných staveb

Strážnice – Odborníci v těchto dnech testují vlastnosti hliněných domků, které dříve patřily k zástupcům tradičního stavitelství na Moravě. Výsledky zkoumání poslouží při obnově památek postavených stejnou technikou. Tradiční hliněné stavby by mohly v budoucnu doplnit i strážnický skanzen. Po mrazivé zkoušce posledních dnů etnografové zjišťovali, jak experimentální domek obstál. A byli příjemně překvapeni.

„Cílem výzkumu je rekonstrukce, praktické zvládnutí a oživení tradičních stavebních postupů, které byly používány i zde na Moravě,“ uvedl etnograf a autor projektu Martin Novotný. Experimenty probíhají na pokusném domku o půdorysu 4 x 5 metrů, který vědci postavili ve skanzenu ve Strážnici. „Stěny jsou stavěny technikou takzvaného nabíjeného zdiva. Princip spočívá v tom, že je vhodně upravená hliněná směs sypána do bednění, které je umístěno po celém obvodu stavby. Asi 10 centimetrů vysoké vrstvy hlíny jsou do bednění ručně pěchovány,“ popsal postup Novotný. Stavbu nechali vědci přes zimu vymrznout a nyní analyzují vlastnosti použitého materiálu. 

Etnografové byli tím, jak se hliněný domek chová, příjemně překvapeni. Pokusná stavba stojí ve strážnickém skanzenu od záři. Tuhé únorové mrazy na stěnách sice způsobily nějaké trhliny, stěny ale drží pohromadě. Na jaře odborníci praskliny hlínou zacelí a budou čekat, co s domkem udělají například silnější deště nebo letní horka.

Hlína jako moderní materiál?

Vědci chtějí především zjistit, jak se před staletími podobné domy dělaly. Nikde totiž neexistují dochované přesné postupy. Až přijdou etnografové na správnou techniku, chtějí stejným způsobem postavit další domy ve skanzenu, aby byla podoba tradiční vesnice autentická.

Výsledky experimentu však nemusí posloužit pouze skanzenům. Podle trendů v poslední době se zdá, že hlína rozhodně není přežitým materiálem. Například na Tišnovsku už stojí několik rodinných domů postavených z hlíny. Rodiny, které v nich bydlí, si vlastnosti netradičního příbytku nemohou vynachválit. Pořízení takového domu je levnější, ekologičtější a například tepelné vlastnosti hlíny jsou mnohem lepší než u klasických materiálů.

„Hliněný materiál používají především lidé, kteří mají smysl pro zdravé vnitřní životní prostředí. Tito lidé jsou ochotni se ho naučit vyrábět, sami si míchat směsi, ale stavební hliněné materiály se už vyrábějí i průmyslově – jak lisované či děrované cihly, tak i pytlované hliněné omítky,“ popsala odbornice z Ústavu stavitelství VUT Ivana Žabičková. Zároveň poukázala i na to, že tradiční materiály jako hlína jsou bezproblémové, zatímco u některých moderních se vyskytly výrazné potíže. „Byla řada materiálů, které se musely stahovat z trhu, například eternit,“ dodala Žabičková.

Hliněné stavby jsou tradicí

Stavební postupy pro práci s hlínou jsou velmi staré. Domy se podobným způsobem budovaly v mnoha zemích světa. Doklady o stavbách z dusané hlíny našli archeologové například v Asýrii, pozůstatky dokazovaly, že se tato technika používala už na počátku šestého tisíciletí před naším letopočtem. „U nás byla tato stavební praxe hojně rozšířena zejména v oblasti jihovýchodní Moravy, v Moravských Kopanicích se zmíněný způsob uplatňoval ještě v meziválečném období,“ dodal Novotný.