Filmový průmysl je jako Šípková Růženka

Ve svém minulém zamyšlení jsem naznačil jedno z dalších témat, které se přímo týká – ať už si to tuzemské distribuční společnosti připouští nebo ne – problematiky poklesu návštěvnosti filmů a příjmů. Jde o zastaralý model trhu s filmy.

Aniž bych chtěl pateticky hájit barvy „stahovačů“, v tomto směru jim dávám zapravdu – cesty, jak se dostat legálně k digitálnímu audiovizuálnímu obsahu jsou u nás ostudně neprošlapané. Šípkovou Růženku připomíná i prodej hudby, ale v tomto případě se princezna alespoň již probouzí a protahuje končetiny. Vlajkonošem se stal iTunes Store, kde lze vybírat již ze solidní nabídky. A například díky projektu Audioteka.cz můžeme prostřednictvím webu či mobilních aplikací snadno nakupovat nové i desítky staré nahrávky s mluveným slovem.

Zato s filmy ona pomyslná Růženka spí a je zarostlá hustým a ostnatým porostem. iTunes sice pomaloučku začíná přidávat nové tituly, o probouzení se však zatím hovořit moc nedá. Pokud se podíváme do americké verze obchodu, kategorie obsahují tituly napříč dobou a zeměmi. Vybrat si tak může dokonce i člověk, který se živí výukou dějin filmu. Přesto bych zcela nejásal, výběr je skoupý na animované filmy – a ne, nemyslím ty, které dělal Walt Disney a které jsou veselé a pro děti. Kategorie tzv. festivalových titulů se převážně stejně skládají z filmů, jež známe i z naší distribuce – nepřekvapí nás, že tam jsou snímky jako Rambo 4, zato překvapí, když opravdu najdeme něco, o čem jsme vůbec neslyšeli, ale s diváky festivalů to zarezonovalo.

iTunes Store rozhodně není dokonalý obchod, pokud se bavíme o filmech. Můžeme si je půjčovat nebo kupovat v normální či HD kvalitě (to už se prodraží). Ale buď má film pouze anglické znění, nebo originální zvukovou stopu s anglickými titulky. Česká mutace je na tom mnohem hůře, protože pokud byste náhodou zatoužili po filmu s českou podporou, ale také v originále, musíte jej koupit dvakrát. Stále se však bavíme pouze o samotném filmu, bonusy jako by neexistovaly. Já osobně neustále kupuji DVD proto, že využívám právě i bonusový materiál – komentáře tvůrců, dokumenty, vynechané záběry… Existují vydání, která pro historika filmu nebo pedagoga představují výtečný zdroj informací. Jak se k nim jinak dostat, nežli koupit onu „placku“? Proč však stále platit tolika prostředníkům – za plast, za něco, co mi zabírá v pokoji místo? Copak se nemůžu v 21. století dostat k audiovizuálnímu dílu se vším všudy, aniž bych opustil svět jedniček a nul?

Věřím, že mít jeden univerzální obchod není v rámci tržního kapitalismu zcela rozumné, navíc hrozí (jako v případě iTunes Store), že nabídka prostě bude omezena pouze na ty tituly, s jejichž majitely práv se Apple dohodne. Proč nezkusí jednotlivá studia, která jsou u nás v Česku zastoupena distributory, vytvořit vždy svůj vlastní centrální obchod/půjčovnu? Filmy vydávají na DVD – připravují různé mutace, tisknou obaly, lisují disky, rozváží do sítě prodejen… Nic takového by už nemusely dělat. Společnosti by zkrátka své filmy v digitální podobě nabídly ke stažení za částku, která by se mohla rovnat té za dnešní fyzické DVD. Možná jsem bláhový a neznalý, ale nepřineslo by jim to ve výsledku více peněz? Pořád se hovoří o tom, jak se svět globalizuje, filmový průmysl ale udržuje hranice s takřka ostatným drátem.

Ano, společnosti by mohly argumentovat tím, že jakmile dají někam digitální obsah, snadněji se zneužije nebo bude šířit na internetu. Nicméně – ten se tam dostává i tak. A podle několika statistik se ukazuje, že lidé jsou ochotni nakupovat, čili stahovat legálně, pokud to není složité a mají si z čeho vybrat. (Co takový Amazon? Strádá?)

Nabízí se argument závažnější – ne každý má připojení, aby si mohl filmy tímto způsobem kupovat. Internet a přístup k němu se však neustále posouvá kupředu, tento handicap se stále oslabuje, ale filmový průmysl na to stejně ani trošku nereaguje.

Chtěl bych věřit tomu, že se někdy situace změní. Že si budu moci večer u počítače podle nálady vybrat film, zaplatit jedním, dvěma kliknutími, stáhnout a pustit. Že budu mít možnost vybrat si ze široké nabídky. A že nebudu pykat za to, že sedím na židli v České republice, a ne u stolu v San Franciscu…