Evropa se zmítá v ekonomické a politické krizi. Ve společnosti narůstá nedůvěra k politickým lídrům, ale i k systému jako takovému. Nikde se však nerodí nová vize, snaha systém nikoliv bořit, či naopak udržet, ale zlepšit a opravit. Jedním z důvodů je i hluboké nepochopení příčin současné situace a neschopnost správně zareagovat. V telefonickém rozhovoru pro pořad Planeta Země 2012 o tom hovořil Geroge Soros.
„Ekonomie selhala jako věda,“ říká George Soros
Evropa čelí ekonomické a ideologické krizi. Co je vážnější?
Ty dvě krize jsou propojené. Krize eura ohrožuje celou Evropskou unii. To politické nebezpečí je mnohem větší než finanční nebezpečí.
Třicet sedm procent Čechů si myslí, že kapitalistický systém je třeba opustit. Myslíte, že podobný scénář je reálný?
Nemyslím, že by byla alternativa ke kapitalismu. Jediná další možnost je komunismus, který selhal, a nemyslím, že by se k němu chtěl ještě někdo vracet. Je spíše otázka, jaký typ kapitalismu, tedy soukromého vlastnictví, a jaká míra zodpovědnosti bude s tímto soukromým vlastnictvím spojena. To je potřeba lépe rozhodnout.
Mnoho lidí ztratilo důvěru ve vládu a justici. Myslíte, že někdo bude za současnou situaci hnán k zodpovědnosti?
Pochybuji. Nemyslím si totiž, že by současná situace byla výsledkem úmyslného podvodu konkrétních lidí. Je to výsledek našeho nedokonalého pochopení problémů, kterým čelíme. A to není možné vnímat jako trestný čin. Jde o chybu, nikoli zločin. Evropští lídři totiž krizi eura zatím plně nepochopili. Neví, zda jde o měnovou krizi, dluhovou krizi, krizi konkurenceschopnosti, bankovní krizi… Jde přitom o kombinaci toho všeho. Je to velmi komplikovaná situace a lídři ji prostě nechápou. Takže problém, kterému čelíme, je problém s chápáním situace, nikoli nějakých špatných záměrů. Autority se nesnaží zničit Evropskou unii, nicméně výsledky jejich kroků ji mohou podkopat.
Evropa tedy čelí velmi hluboké krizi, krizi nedostatečného pochopení. Souvisí to s ekonomií, protože ta jako věda selhala. Je naprosto zásadní rozdíl mezi společenskými a přírodními vědami. A tento rozdíl ekonomie ignorovala. Snažila se být přírodní vědou, jako je třeba fyzika, a nastavit trvalé a univerzální zákony, jako je například gravitace. Jenže zatímco kulečníkové koule se pohybují na základě fyzikálních zákonů, lidské bytosti mají vlastní pravidla. Jednají na základě rozhodnutí zakládajících se na nedokonalém pochopení reality. Proto nemůže být jejich chování předvídáno jako třeba pohyb planet.
Mladí lidé v Evropě přisuzují současnou krizi selhání vedení, vidí korupci, nesvobody. Souhlasíte, že je potřeba nový model, „demokracie 2.0“, nebo je to jen ideál?
Korupce v Evropě je velmi vážný problém, v České republice obzvlášť, ale má jen velmi málo společného s krizí eura.
Všechny instituce a úřady jsou zákonitě nedokonalé, a proto je potřeba neustálého vylepšování. Ta zásadní chyba lídrů Evropské unie ale právě je, že se finanční a politické autority snaží prosazovat pravidla, která se ukázala jako nevhodná. Konstrukce eura odhalila mnoho nedokonalostí. A místo toho, aby se lídři snažili pravidla změnit, snaží se je prosazovat. A to krizi ještě zhoršilo. Kdyby lídři byli ochotní rozeznat chyby v pravidlech, která sami nastavili, a pokusili se je opravit, situace by se takto nevyhrotila.
Zdůraznil bych, že jedním z hlavních viníků krize je německá Bundesbanka. To ona se stále snažila prosazovat již nefungující pravidla. Ale není samozřejmě jediná. Například předchozí řecká vláda zneužila pravidla a dostala Řecko do problémů, ve kterých teď je. Hlavní překážky bránící změně pravidel ale hledejte především v Bundesbance.
Jsou Evropa a Spojené státy schopné vytvořit systém odolný proti osobním zájmům některých lidí, skupin?
Je naivní si myslet, že by jednotlivci rezignovali na své osobní zájmy ve veřejném zájmu. Je to ideál, o který samozřejmě můžete usilovat, ale nikdy ho nedosáhnete.
Situace se nyní spíše zhoršuje. Obzvlášť v případě Spojených států vzrostl vliv peněz na politiku do nepřijatelné míry. Ale i v Evropě máme problémy, které musí být napraveny. Měli bychom se snažit situaci zlepšit, ovšem s vědomím, že to nikdy nebude dokonalé. Cílem společnosti by mělo být vylepšit nedokonalosti.
Proč nejsou lídři schopní přijít se silnou vizí?
Zakladatelé Evropské unie věřili v otevřenou společnost, která rozeznává své chyby a vylepšuje je krok za krokem. A tak to také fungovalo. Ale po sjednocení Německa začal proces integrace zadrhávat a nyní se trend obrátil. Lidé jsou unavení a kritičtí k Unii a k jejím selháním. A proto se lídři, kteří dříve naopak prosazovali další integraci, snaží pouze udržet status quo. Jenže status quo je ze své povahy nedokonalý a potřebuje změnu. Jenže tu lídři odmítají, přestože to byli původně oni, kdo ji prosazoval. Proto nemají žádnou vizi.
Lídři musí znovu uchopit Evropskou unii jako projekt otevřené společnosti, která si je vědoma svých chyb a usiluje o jejich nápravu. Teprve tehdy můžeme znovu získat hybnou sílu a vizi hodnou naplnění.
Je Maďarsko, vaše rodná zem, možným příkladem dalšího vývoje v Evropě?
Obávám se, že je. Dokud se snažíte udržet status quo, který je neudržitelný či nepřijatelný, lidé se začnou další integraci bránit. A to je právě příklad Maďarska, odkud se obávám rozšíření do zbytku Evropy. Leda že rozeznáme chyby a uplatníme náš závazek k Evropě jako ideálu otevřené společnosti, za který stojí za to bojovat.
George Soros (vlastním jménem György Schwartz, *1930)
Finančník a filantrop. Z Maďarska odešel v roce 1946. Od roku 1947 žil v Anglii, tam vystudoval ekonomii na prestižní škole London School of Economics. V polovině 50. let odešel do USA, kde se živil jako analytik. V roce 1973 založil hedgeový fond Quantum Fund, který se díky vysokým výnosům zařadil mezi vysoce respektované instituce. (V roce 2011 Soros kvůli regulacím ze strany USA svůj fond uzavřel pro veřejnost). Největší pozornost na sebe Soros upoutal na podzim 1992, kdy vydělal přes miliardu dolarů na spekulacích proti britské libře. Mimo oblast finančních spekulací proslul také jako významný a štědrý filantrop. Od 70. let pomáhal rozvojovým zemím, ale i disidentskému hnutí ve střední a východní Evropě. K těmto účelům založil Soros Fund Management a Open Society Institute. V roce 1991 založil Středoevropskou univerzitu s cílem šířit ideály demokracie a otevřené společnosti v zemích bývalého komunistického bloku.
Telefonát s Georgem Sorosem (zdroj: ČT24)
(redakčně kráceno)