Vyškovští zastupitelé zvažují pamětní desku odsunutým Němcům

Vyškovsko – Deset let staré rozhodnutí vyškovských zastupitelů teď řeší jejich současní následovníci. V roce 2001 totiž vedení města rozhodlo, že se vyrobí a instaluje pamětní deska Němcům odsunutým po druhé světové válce. Deska nikdy nevznikla, rozhodnutí ale platí. Citlivou otázku tak teď zastupitelé znovu řeší a na kompromis to nevypadá.

Ještě před válkou žili v osmi obcích na Vyškovsku prakticky jen samí Němci. Kořeny jejich rodin sahaly až 800 let zpátky do historie. Pak ale přišla druhá světová válka a po roce 1945 byli všichni do jednoho odsunuti. V té době se do Rostěnic ještě jako dítě přistěhovala s rodiči také Bohumila Petlachová. S Němci žila pod jednou střechou a vzpomíná na ně jen v dobrém. „Byli jsme moc smutní, když je odsunuli. Rodiče nás tehdy nechali spát, pak řekli, že už tady nejsou. Strašně jsme plakali, měli jsme je hrozně rádi,“ vzpomínala Bohumila Petlachová.

Teď už odsunuté Němce připomíná jen malá expozice v Obecním domě v Rostěnicích. Kromě ní měla na údajně klidné soužití Němců a Čechů před válkou upozorňovat pamětní deska. V roce 2001 její vznik odsouhlasili zastupitelé, památník dodnes ale nevznikl. Neví se, kde by měl být, ani jak by měl vypadat. Jistý je jen text.

„Na památku dřívějších obyvatel obcí Kučerov, Lysovice, Zvonovice, Rostěnice, Hlubočany, Terešov, Komořany a Čechyně, kteří po staletí žili s českým obyvatelstvem v poklidném sousedství.“


Vyškovští zastupitelé teď musí záměr svých předchůdců dotáhnout do konce nebo jej zrušit. Shodnout se ale nemůžou. „Jsou určitá témata – a tohle je jedno z nich – za kterými by se měla udělat tlustá čára a neměli bychom se k nim vracet,“ myslí si starosta Vyškova Karel Goldemund (ČSSD). Jiní zastupitelé ale jeho názor nesdílí. „Náš zastupitelský klub se k tomu staví tak, že by chtěl desku zřídit,“ uvedl vyškovský místostarosta Karel Jurka (ODS).

Třetí cesta volí kompromis – pieta ano, deska nikoliv. „Vidím cestu v tom, že symbolický akt umístění desky nahradíme nějakým jiným aktem, který by také symbolizoval pokojné soužití dvou národností. Třeba výsadbou dvou stromů,“ sdělil druhý místostarosta Roman Celý (KDU-ČSL).

Emoce pamětní deska vzbuzuje i mimo radnici. Proti jejímu instalování se ostře postavil vyškovský svaz bojovníků za svobodu. Starosta proto nechal vytvořit komisi složenou mimo jiné z historiků. Ta by měla zastupitelům nestranně poradit, jak s citlivou otázkou naložit. Svolaná komise poprvé zasedala v pondělí večer, definitivní rozhodnutí by potom mělo padnout do konce dubna.

Němci žili v regionu osm století
Němci žili v regionu osm století

Pamětní desku připomínající živelný odsun má třeba Brno

Koncem války žilo v Brně téměř šedesát tisíc Němců, po osvobození jich v metropoli zůstalo jen 25 tisíc. Jejich dvacetitisícový průvod na konci května 1945 nedobrovolně vyrazil do Rakouska. Za doprovodu Národní stráže a dělníků ze Zbrojovky, kteří se v této otázce hodně angažovali, byli Němci vyvedeni z města. Cestou v průvodu propukla epidemie úplavice, na jejíž následky zemřely stovky lidí. Násilný poválečný odsun dětí, žen a starých lidí si vyžádal množství obětí – mluví se o dvou až pěti tisících. Těla obětí leží v hromadném hrobě v Pohořelicích, další masový hrob je v Rakousku.

Pamětní deska visí od roku 1992 v boční kapli kostela svatého Jakuba na Jakubském náměstí v Brně.