U posledního z posledních: brouskař ze Lhoty u Vsetína

Znáte nějakého brouskaře? Hádám, že asi ne. Potkat brouskaře dnes není vůbec jednoduché. V celé České republice jsou už jen dvě rodiny, které se věnují brusným kamenům. Kdysi jich hlavně na Vsetínsku bývaly stovky. O ocílkách a o broušení mi povyprávěl sedmdesátník, pan Jaroslav Sucháček.

„Brousky z pískovce jsou ty nejlepší. Perfektně ostří a neničí přitom čepel,“ tvrdí rodák z Lhoty u Vsetína o svých výrobcích. U Sucháčků jsem opět narazila na řemeslný rod. Pana Sucháčka do práce s pískovcem zaučil jeho tatínek, který také navázal na rodinnou tradici. „Brousky se zde dělají od nepaměti,“ vzpomíná pan Sucháček. „Já si ještě pamatuji, když se dělalo skoro v každém domě.“

Brouskařství na Vsetínsku je doloženo již od poloviny 17. století. Za ta léta se postup výroby ale moc nezměnil. „Kámen se musí těžit stejně jak tehdy. Akorát ho už není dostatek,“ trochu si postěžoval pan Sucháček. Na materiál chodí vždy na jaře do dolu, který mu ukázal jeho otec. Většina z nich je však dnes již zavřena.

Kdysi se brousky štípaly ručně, dnes pan Sucháček používá stroj. I ten se ale dá považovat za historický artefakt – vypadá, že je nejméně tak starý jako pan Sucháček. I když se právě v období první republiky zrychlila výroba brousků za pomocí elektrických strojů, vznik nových fabrik způsobil, že brouskaři začali opouštět své řemeslo. Namísto nepravidelného příjmu, který jim zabezpečovala práce s pískovcem, si vybrali pravidelnou mzdu. No a po válce se už broušení věnovalo pořád míň a míň lidí.

Pískovec se brousí s vodou, nevíří se tak nebezpečný prach
Pískovec se brousí s vodou, nevíří se tak nebezpečný prach
Více fotek
  • Pískovec se brousí s vodou, nevíří se tak nebezpečný prach zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/34/3370/336909.jpg
  • Osekávání materiálu zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/34/3370/336904.jpg
  • V dílně u Jaroslava Sucháčka zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/34/3370/336915.jpg
  • Takhle vzniká osélka na kosu zdroj: ČT Brno http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/34/3370/336912.jpg

„Ještě v 70. letech bylo takové období, že lidé chodili a chtěli brousky, ale pak už přišly sekačky, a nikdo si nepotřeboval ostřit kosu,“ vzpomíná pan Sucháček. „Správný zemědělec si ale vždy vybere pískovcový brousek,“ dodává brouskař. A i když dnes lidé nekosí ručně a nepotřebují ocílky, poptávka po brouscích je stále velká. Nejlepšími zákazníky jsou hospodyně, které chtějí mít své kuchyňské nože pořád naostřené.