Vyloučené lokality, nezaměstnanost, vysídlení, to jsou živé pojmy, které drtí obyvatele na Bruntálsku. Není toho už trochu moc? Podobné i jiné otázky se začaly vynořovat při pohledu na zpracování studie rekreačního potenciálu oblasti Nízkého a Hrubého Jeseníku v Moravskoslezském kraji.
Rozestoupí se mračna nad Bruntálskem?
Evropské i světové hospodářství prochází několik století trvajícím cyklem materiálního rozvoje. Jedná se zpravidla o proces zlepšování pomocí takzvaných vynálezů a inovací. Kdybychom považovali tento proces za plynulý rozvoj, museli bychom svou pozornost upnout pouze na technologické vymoženosti. Používání oblíbeného hesla ekonomického růstu patří k základní a nehynoucí ideové výbavě politiků stojících v čele dnes již neudržitelné společnosti. Pouze ekonomický růst je chápán jako blahobyt, piedestal životní úrovně, a to i za cenu úpadku všeho ostatního co činí člověka člověkem. Jakýkoli jiný názor nežli tento opěvovaný ekonomický makrorůst je považován za slabošské snílkovství, což nápadně připomíná biblický příběh o klanění se zlatému teleti.
Při sebevětší snaze se mi nedaří spatřit tento opěvovaný pokrok. Tento jednostranný postoj totiž přetěžuje jednu část celku, druhou významně oslabuje. Tak dochází k celkové deformaci - krizi. Zkušenost ukazuje, že jednostranný ekonomický růst má své neblahé sociální, zdravotní a ekologické dopady.
Vraťme se ale k Jesenicku. Kde leží ukrytý potenciál této oblasti a jak rozehnat mračna nad touto po geografické stránce rozmanitou a krásnou oblastí? Jedná se o území s vysokým výskytem ekonomických a sociálních rizik. V souvislosti s odlivem obyvatel dochází i nadále ke snižování kupní síly, což brzdí rozvoj podnikatelských aktivit v malém a středním podnikání. To je ale právě ta oblast, která by tento region mohla držet. Jak zbrzdit procesy vysídlování tohoto území a kam odtud všichni putují? Těmito otázkami se zabývají úředníci z krajského odboru územního plánování i představitelé obcí Jesenicka.
Jedním z vhodných nástrojů jak připomenout Čechům krásu této krajiny, je rozvoj cestovního ruchu, pro který má Jeseník velký potenciál. Především díky kvalitním přírodním podmínkám a čistému ovzduší, o kterém už na Ostravsku jen sníme a smog se zatím táhne pomalu až do Beskyd.
Dobu, kdy jezdily do Jeseníků vlaky plné trampíků, připomínají dnes jen fotky. Školní výlety na Praděd jsou také minulostí. Cestou do Vrbna pod Pradědem jedeme silnicí přecpanou kamiony s obavou, že to v zatáčce nevyberou. Takže, co takhle zlepšit v tomto regionu dopravní sítě? Máte-li se s rodinou vydat na víkend na hory, vyberete si jednoduše Beskydy, jelikož je mnohem rychlejší a bezpečnější tam dojet a lepší jsou i navazující služby. Ještě náročnější však je získat o tomto území informace. Nám byly základem datové zdroje z krajského úřadu Moravskoslezského kraje. Ani ty však, jak se ukázalo, neodrážely skutečnou situaci v území. Využili jsme tedy řadu dalších zdrojů, zapojili jsme majitele hotelů, rekreačních zařízení, starosty i turisty.
Dovolím si poznamenat, že nejvyšší jesenické vrcholy se vypínají nad vrstevnici 1400 m n. m. a jsou od 1300 – 1350 mn.m. pokryty horskými loukami. Hřebeny hor spadají prudce do hlubokých koryt mnohdy divokých říček. Klimatické podmínky neumožňují rozvoj zemědělství ve vyšších polohách, proto na úbočích hor nevznikla nikdy žádná lidská sídla. V současnosti jsou tato místa atraktivní pro turistiku, zimní sporty, wellness, lázeňské pobyty.
Historie nám říká, že těžba rud barevných a drahých kovů, sklářství, železářství a později průmyslová výroba, především textilní, tvořily základní kapitál oblasti a možnost zaměstnání. Prvním hornickým městem Českého království byl Bruntál. Hlavním zdrojem prosperity města byla i výhodná poloha na živé spojnici Moravy se Slezskem. Od 16. století se v jeho okolí začala těžit železná ruda. Obyvatelé se živili těžbou a zpracováním nerostů, ale rozvíjelo se tam také tkalcovství, jehož výrobky pronikaly i na zahraniční trhy. V období celosvětové průmyslové revoluce se ve městě začíná rozvíjet průmysl a začínají se tam budovat první továrny. Zvyšování potenciálu města přinášejí i nové kompetence. Bruntál se stává sídlem okresního úřadu a okresního soudu.
Soumrak nastal po velkém odsunu původního německého obyvatelstva, a poté v padesátých letech 20. stol v souvislosti s likvidací textilního průmyslu. Zmizel tradiční zdroj obživy tamních obyvatel, který se v plné šíři nepodařilo nikdy nahradit. Historicky významným centrem území bylo také Vrbno pod Pradědem, založené ve 13. století na obchodní stezce z Bruntálu do Zlatých Hor a dále do Slezska.
V této chvíli se rodí otázka, zda se vrátit k původní formě oživování tohoto kraje. Pokud ne, nabízí se otázka, zda by bylo přínosné podnikat jinou formou, budovat nový průmysl a zničit tak kus přírody.Tvrdé podmínky tohoto kraje naznačují, že by tam měli žít lidé, jejichž mentalita sroste s krajinou. Teplo tam začíná v červnu a končí v červenci! Nelze očekávat, že v tak drsné krajině se bude ekonomicky dařit bez tvrdé práce a trpělivosti, aniž by se narušila struktura kraje.
Nejen z důvodu existence šlechtických rezidenčních sídel měla v historii oblast Jeseníků strategický význam. Příhraniční poloha měla za příčinu existenci česko-německého etnika se všemi výhodami i nevýhodami osídlení českého území německým obyvatelstvem. Starousedlíci vyprávěli, že Bruntál nebyl osvobozen, ale dobyt. Většina území spadala do takzvaných Bohatých Sudet, pro které byly charakteristické procesy urbanizace a industrializace. Po druhé světové válce došlo k vysídlení původních obyvatel ze Sudet a jejich znovuosídlení novými obyvateli. Bývá uváděno, že i dnes chybí u potomků přistěhovalých obyvatel vazba k území, která byla přerušena při vysídlování po druhé světové válce. Roste propast v možnosti řešit ekonomická a sociální rizika.
Způsob, jakým je naše tradiční společnost organizována, vede k tomu, že mnohé, nejen sociálně slabé osoby, nemohou opětovně uplatnit svá základní práva a jsou ze společnosti vylučovány. Oproti tomu sousedské, komunitní, sociální vazby vycházející z citové bohatosti májí zpětný pozitivní dopad na celou společnost. Je známo, že vyčlenění byť jednoho článku z řetězce má postupný degradující vliv na celek, což ukazuje na chorobný proces v celé společnosti. Je ovšem nutné zdůraznit potřebu oboustranného pohledu. Chce-li být sociálně slabý či jinak vyloučený občan začleněn do plnohodnotného života, musí splňovat potřebné předpoklady, které jeho začlenění umožní. Zde je vhodné připomenout, že práva jsou předem dána povinnostmi.
Pokud situaci vztáhneme k rozvoji regionů a vzpomeneme na to, že společně jsme silnější, otevře se pohled na situaci, kdy stejně jako slabá část celku má potřebu se rozvíjet, musí se rozvíjet i silná část a není možný krok zpátky. Společně se mohou setkat na jakési komunikační platformě, vycházející ze vzájemné kvalitní komunikační schopnosti nebo schopnosti citu dnes tak často opomíjenému či vysmívanému pojmu. Co by tedy pomohlo? Návrat ke skutečným hodnotám, vyvažující přetížení na straně ekonomického růstu! Vlak, kterým se veze naše společnost, nabral na rychlosti, vše kolem upadá, ale jedno ne - domněnka o neomezených lidských možnostech.
Ačkoli nevyznávám žádná náboženská či jiná podobná dogmata, jsou mi známé obecné základní nauky východních duchovních kultur, které jsem si ověřil ve svém praktickém životě. Můj pohled je třeba chápat jen jako můj osobní názor. Z této podstaty jsou známy osudové předpoklady související v daném čase s danou situací: „Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá“. Podle aspektu příčin a následků je důležité, aby si především lidé vypěstovali schopnost zdaleka neakceptovat, ale prožívat skutečnost a tím správně začlenit dosavadní stav daných událostí v čase. To znamená, porozumět jim a najít nový směr další životní dráhy. Lze jen doporučit: “Lidé, braňte zájmy toho kousíčku země, která vás nosí“. Pro zdravý růst jedince a společnosti není podstatné věřit tomu, čemu chceme, ale je důležité vyciťovat, porozumět a chápat zákonitosti života samotného. Otázka, co tedy bude, zůstává prozatím otevřená.