Zlato je pouze romantická představa, tvrdí viceguvernér ČNB

Praha - V roce 1998 Česká národní banka prodala zhruba 56 tun zlata. Podle viceguvernéra ČNB Mojmíra Hampla šlo o správné rozhodnutí. "Nutnost udržovat zlaté bohatství je do velké míry romantická představa," tvrdí. Dle něj už dávno nejsme v období zlatého standardu a vztah peněz ke zlatu už není rozhodující. I přesto, že cena zlata v posledních letech výrazně vystoupala, nevidí Hampl v jeho prodeji chybu. "Za utržené peníze jsme nakoupili cenné papíry, které nesou úrok," vysvětlil v pořadu Hyde Park. "Zlato žádný úrok nenese, je de facto mrtvé."

S prodejem zlata ovšem souvisí i citový faktor. Při vzniku republiky se na něj lidé skládali, nyní je pryč. Dle Hampla je toto ovšem irelevantní. „Tímto přístupem bereme zlato jen jako historickou relikvii,“ tvrdí. To ovšem dle něj není obezřetné nakládání s hodnotami, které centrální banka ctí. Národní banka by totiž měla dbát hlavně o zhodnocování financí. „Pokud bych si měl vybrat mezi zlatem a cennými papíry, neváhal bych,“ dodal.

K držení cenných papírů se ale váže i jisté nebezpečí. V případě zhoršení finanční situace dlužnických zemí se může zhoršit i výnosnost držených aktiv. Příkladem by mohla být v poslední době diskutovaná možnost krachu eurozóny. Pro Mojmíra Hampla ovšem nejde o reálnou hrozbu. „Krach eura by pro nás tak dramatický nebyl,“ tvrdí. „Závazky by se totiž přepočítaly do nových národních měn, podobně jako tomu bylo po rozpadu Československa.“

Vznik a rozpad jsou dle něj klasickými rysy měnových unií. „Rozpadů jsme v historii zažili už spoustu,“ tvrdí Hampl. Samotný konec unie ovšem neznamená, že zmizí i finance, které v ní byly. Není proto nutné obávat se svých devizových závazků vůči zemím eurozóny, dodává.

Česká národní banka navíc nedisponuje dluhopisy rizikových zemí. „Řecká aktiva nemáme žádná a počet španělských či irských snižujeme. Drtivá část rezerv je v německých a francouzských cenných papírech,“ vysvětluje. Riziková však dle Hampla může být půjčka Mezinárodnímu měnovému fondu, jelikož na něm poprvé v historii závisí bohaté státy. Částka zhruba 60 miliard korun, kterou ČR MMF půjčila, ovšem není mezi nejvyššími.

Hampl: Česko je konzerva

„Česko je totiž konzerva,“ tvrdí Hampl. „Jak v půjčování, tak v investování. Stejně na tom jsou i české firmy.“ Proto ekonomiku neprovázejí tak velké turbulence jako ostatní země. „Žijeme ve světě, kdy velká část vyspělých zemí bojuje s dramatickým dluhem,“ tvrdí. Česko je oproti tomu stále v relativně dobré situaci. „ČR zatím neprošla žádnou finanční krizí. Výkyvy ve výkonu ekonomiky byly zatím vždy způsobeny pouze problémy zvnějšku,“ dodává.