Úřad nařídil zastavit znehodnocování památky. Majitel to ignoruje

Brno - Majitelka funkcionalistické památky na Barvičově ulici, které brněnský magistrát nařídil zastavit nepovolenou devastující rekonstrukci, zcela ignoruje jeho rozhodnutí. Haselmannův dům, na němž začal její příbuzný načerno zateplovat fasádu a vyměňovat původní okna za plastová, pouze nechala přikrýt plachtou. Pod ní se ale dál pracuje. Přes úřední zákaz z minulého týdne nechal stavitel vybourat i jeden z nejcennějších prvků této stavby - rohové předsazené okno. Vědomě tak porušuje zákon a majitelce hrozí až dvoumilionová pokuta.

Zatímco před týdnem se stavebník, příbuzný Jany Černé, ještě mohl alespoň tvářit, že netušil o památkové ochraně takzvaného Haselmannova domu, dnes už zcela vědomě porušuje zákon. Pustil se totiž do rekonstrukce vily z roku 1926 autora Jindřicha Kumpošta bez patřičných povolení a stanovisek památkářů. A přestože byl na tento fakt upozorněn příslušnými institucemi, zcela je ignoruje. Ničí tak architektonickou památku, kterou nezlikvidovali ani jeho předchůdci v sedmdesátých letech, kdy se dům naposledy rekonstruoval a byla k němu přistavěna veranda se vstupem. Jeho vyjádření zaznamenala Česká televize před pěti dny, dnes se s ním spojit nepodařilo.

Video Diskuze mezi památkářem a mužem před Haselmannovým domem
video

Diskuze mezi památkářem a mužem před Haselmannovým domem

Stavba byla zastavena stavebním úřadem městské části Brno-střed minulý čtvrtek. Jeho pracovníci jasně majitelku a stavebníka upozornili, že se musí obrátit na Odbor památkové péče a vyřídit si patřičné stavební povolení. Jinak se vystavuje tvrdému finančnímu postihu, či dokonce likvidace dosavadních prací, které byly na domě provedeny. Skončila podle svého tvrzení i stavební firma Kalaha a Bayer, která stavbu zakonzervovala a dočasně přerušila se stavebníkem spolupráci. Jinak by jí totiž hrozila od stavebního úřadu půlmilionová pokuta. „Byla naše chyba, že jsme si neověřili podmínky rekonstrukce domu. Po jednání na stavebním úřadě minulý týden jsme ale práce dočasně ukončili,“ uvedl jeden z majitelů firmy.

O to víc je z počínání stavitele překvapen vedoucí magistrátního odboru památkové péče Martin Zedníček. „Když jsme se tam byli podívat minulý týden, práce byly skutečně skončeny. Tohle je pro mě překvapení,“ reagoval na zjištění České televize, která pokračující práce natočila včera a dnes odpoledne. „Předpokládal jsem, že bude majitelka nařízení o zastavení stavebních prací respektovat a začne si zpětně vyřizovat všechna potřebná povolení,“ poznamenal památkář. Protože k zastavení prací ale nedošlo a likvidují se další původní části domu, zvažuje na místo přizvat stavební policii. Každopádně v současné chvíli čeká magistrátní odbor památkové péče na stanovisko Národního památkového ústavu, jak se stavem domu v současné chvíli naložit. „Na začátku dubna chceme přímo na místě provést místní šetření, aby nás nemohl nikdo z místa vyhnat, jak se stalo minulý čtvrtek. Tehdy nám stavebník řekl, ať opustíme soukromý pozemek.“

Stavitel šel přitom tak daleko, že od minulého týdne nechal vybourat i další z cenných prvků stavby rohové předsazené okno v přízemí. Neochota či ochota spolupracovat při nápravě je přitom dost důležitá pro vyměření případné pokuty za znehodnocení památky. Ani tak ho však zřejmě nijak neodrazuje, i když kvůli jeho svévoli může Brno přijít o další funkcionalistickou památku. „Nejhorší je, že ti lidé vůbec nekomunikují a ignorují zákony. A považují to za normální. S takovou arogancí už jsem se dlouho nesetkal,“ dodal Karel Doležal z Národního památkového ústavu, který bude požadovat nápravu do původního stavu.

Autor Haselmannova rodinného domu

Architekt Jindřich KumpoštJindřich Kumpošt se narodil 13. července 1891 v Brně. V roce 1906 ukončil mladý Jindřich studium na Nižší střední škole reálné a nastoupil na Českou vyšší průmyslovou školu – odbor stavitelský k prof. Emilu Králíkovi. U něj v ateliéru také praktikoval, studium ukončil roku 1912 teoretickou stavitelskou zkouškou. Po první světové válce se Kumpošt vrátil do Brna, kde si otevřel soukromou projekční kancelář a zároveň dokončil studia na akademii. Jednou z prvních Kumpoštových brněnských realizací byly nájemní domy Úrazové pojišťovny dělnické pro Moravu a Slezsko na Nerudově ulici. Na protější straně ulice vznikla v letech 1922–24 budova Okresní nemocenské pokladny (dnešní Poliklinika Zahradníkova). Od roku 1922 Kumpošt zastával funkci „přednosty pro architekturu a regulaci města“ městského stavebního úřadu. V roce 1924 mu byl udělen titul Městský stavební rada. V roce 1925 také dokončil stavbu vlastního rodinného domu na Barvičově ulici. Roku 1925 se Kumpošt poprvé zabýval návrhy na úpravu zákona o podpoře stavebního ruchu. Reagoval tím na stavební útlum, který nastal po skončení platnosti předešlé verze zákona z roku 1924 a na kritický nedostatek bytů. Navrhoval kavárnu Savoy (Jakubské nám.) a Opera (Divadelní ul.). V této době také dokončil rozsáhlé urbanistické soubory nájemních a rodinných domů stavebního družstva„Na Vyhlídce“ v brněnské Masarykově čtvrti. V roce 1930 vznikly soubory nájemních domů v Králově Poli pro stavební družstva Stavog, Blahobyt a Úspora. V roce 1937 byl představen zlínský regionální plán, na kterém Jindřich Kumpošt spolupracoval s Bohuslavem Fuchsem. Zemřel 14. července 1968 v Brně. Během svého profesního života se zásadním způsobem zasloužil o stavební a urbanistický rozvoj města Brna. Velký důraz vždy kladl na sociální aspekty stavění a jeho státní podporu a usiloval o moderní a ekonomické řešení veřejných i soukromých staveb. Tyto jeho snahy vycházely z obrovské šíře poznatků a vědomostí o nových stavebních metodách i fungování městských úřadů ve světě, které nabyl na četných studijních cestách a neváhal je aplikovat v brněnském prostředí.

Zdroj: Brněnský architektonický manuál