Ministerstvo podpořilo chovatele prasat. Pozdě, říkají

Jižní Morava – Ministerstvo zemědělství se koncem loňského roku rozhodlo podpořit skomírající chovy prasat i drůbeže v České republice. Mezi zemědělce rozdělilo v mimořádných dotacích 380 milionů korun na obnovu chovů. V Jihomoravském kraji získalo peněžní podporu ministerstva čtyřiadvacet družstev a farmářů, kterým na účty přiteklo celkem 44 milionů korun. Podle některých chovatelů je to ale pozdě. Ministerstvo teď navíc zvažuje, že dotace do živočišné výroby přesměruje na chov drůbeže a skotu.

I když Ministerstvo zemědělství slíbilo přesun části dotací z rostlinné do živočišné výroby, chovatelé prasat budou mít zřejmě smůlu. Ministr zvažuje, zda více nepodpoří chov drůbeže a skotu. Dotace vepřového stejně přišly podle zemědělců pozdě. „Pomoc měla přijít před pěti lety, kdy se ještě řada chovatelů držela na nohách. Obnovit chov jednoduše nelze, protože to si žádá mnohamilionové počáteční investice do nákupu a výkrmu selat a také na opravy technologií, které už jsou tím, že stály, zničené. Dotace jsou totiž vyplácené až po roce fungování chovu,“ popsal problémy chovatelů předseda Agrodružstva Skalice nad Svitavou Kamil Vystavěl.

Agrodružstvo mělo farmy v Šebetově a v Újezdu u Černé Hory, kde ještě před lety chovali tisíce prasat. Oba chovy ale museli z finančních důvodů zrušit. Farmu v Šebetově se pokoušejí prodat, v Újezdu je asi 1500 prasat na výkrm.

Pro ty, kdo už provoz v minulosti ukončili, přichází dotace pozdě. Koncepce Ministerstva zemědělství na roky 2014–2020 je navíc podle chovatelů nekonkrétní a jasně z ní nevyplývá, na jakou živočišnou výrobu by měly dotace směřovat.

Dotace nespasí ani zemědělce, kteří výrobu nevzdali

Jedním z podpořených chovů je i Horákova farma v Čejči. Z ministerstva dostali více než dva a půl milionu korun. I když dotaci na chov svých šesti stovek vepřů vítají, jedním dechem dodávají, že částka rozhodně nemůže nahradit jejich ztráty. A nebude tomu jinak. Farmáře decimuje především maso z dovozu. „Jedinou záchranou je opravdu dotovat, dotovat a dostat se minimálně na reálnou prodejní cenu. Jinak skončíme jako Chorvaté, kteří už toto maso pouze dováží. A kdo tam jezdí na dovolenou, ví, jak je tam to maso drahé,“ uvedla spolumajitelka farmy Alena Horáková.

Podle aktuálních statistik je většina importovaných prasat z Holandska a Dánska, naporcované vepřové maso se dováží nejvíce z Německa. Problémy způsobuje chovatelům i rostoucí cena obilí.

Českých prasat a drůbeže ubývá

Stavy prasat a drůbeže se trvale snižují, nepříznivý vývoj se nejvíce projevil u vepřového masa. Od vstupu do Evropské unie poklesl tuzemský chov drůbeže o 20 procent, u vepřů dokonce o 40 procent. Zatímco v roce 2000 bylo v českých vepřínech na čtyři miliony prasat, teď je jejich počet poloviční, což je nejméně od konce druhé světové války. Přísná unijní pravidla omezují možnost podpory ohrožených odvětví. Ministerstvo se proto rozhodlo navázat na podporu ozdravování chovů prasnic zahájenou v roce 2010. 

Stavy prasat v Česku loni klesly na nejnižší hodnotu od roku 1921, odkdy se sledují. Ke konci roku 2011 jich tuzemští zemědělci chovali 1,49 milionu, což bylo zhruba o pětinu méně meziročně. Roční spotřeba vepřového masa se v ČR v posledních letech drží kolem 40 kilogramů na osobu a vepřové zůstává nejoblíbenějším druhem masa v Česku. Polovina vepřového na tuzemském trhu pochází z dovozu.