Louky u Lačnova se zbarvily do fialova. Díky šafránu

Lačnov - Příchod jara na Valašsku každoročně symbolizují rozkvetlé šafrány. Na louce u Lačnova je jich zhruba třicet tisíc. Vzácné kvítko, které je typické spíše pro alpské oblasti, se na Moravě objevilo vlastně náhodou. Ve volné přírodě se trhat nesmí, protože jsou velmi vzácné a přísně chráněné.

Divoce rostoucí šafrán se objevuje jen na osmnácti místech v České republice. Louky v okolí Lačnova jsou vůbec největší lokalitou. „Já si myslím, že rok od roku těch šafránů tady přibývá, určitě jich tady bývalo míň,“ řekl majitel zahrady Antonín Martinka. 

Za fialový poklad vděčí nevelká vesnice na Valašsku čisté přírodě, vhodné půdě a poloze zdejších pasek, které leží ve výšce nad 500 metrů. „Skutečně tady jsou celkem specifické podmínky. Je zajímavé, že na Vsetínsku už šafrán nikde jinde neroste,“ potvrdil Miroslav Dvorský z ČSOP Valašské Meziříčí.

Šafránový koberec potřebuje ještě trochu slunečního svitu, aby rozkvetl po plné krásy. Už nyní se na něj chodí dívat desítky zvědavců. Trhat je ale nesmí, je přísně chráněný a navíc je snadné si ho splést s jedovatými ocúny. V regionu jsou zatím dvě lokality, které díky šafránu získaly titul přírodní památka. Ochránci doufají, že díky mapování se tento počet v budoucnu rozšíří. 

Na louku se šafránem se chodí dívat místní i lidé ze širokého okolí
Zdroj: ČT Brno

Jak se šafrán bělokvětý na Moravu dostal? Podle místních je pravdivá legenda, že jej sem zavlekla napoleonská vojska, která s sebou z Alp vezla seno pro koně a s ním i semínka šafránu. 


Šafrán se využívá ve farmacii a je také oblíbeným kořením, které masu, omáčkám i likérům přidá příjemně výraznou chuť. Patří mezi nejdražší koření, na výrobu jednoho kilogramu je potřeba přibližně 200 tisíc sušených květů.