Část včelařů letos přišla o víc než polovinu chovu

Jižní Morava – Jihomoravská včelstva kosí nová nemoc – Nosema careanea. Vědci ji objevili u poloviny vyšetřovaných včel. Spolu s varroázou, která oproti loňskému roku také vzrostla, mají na svědomí smrt desítek včelstev. Jedním z včelařů, který přišel o většinu svých včel, je také Josef Novák. Z čtyřiceti včelstev zimu přežilo jen pět.

Začátek března znamenal pro včelaře Josefa Nováka z Vracova katastrofu. Když po zimě kontroloval svoje včely, nacházel z velké části jen mrtvé včely a prázdné rámky. „Včelaření se věnuji už třicet let a takový úhyn nepamatuji. Sousedovi dokonce ze 60 včelstev nezůstalo jediné. Teď aby sháněl včely a začínal úplně od nuly. Já jsem na tom sice špatně, ale pořád ještě o fous lépe. Aspoň pár včel mi zůstalo,“ popsal Josef Novák.

Extrémní úhyn včel má zčásti na svědomí dosud nepříliš známé houbové onemocnění – Nosema careanea. „Bohužel na rozdíl od předchozí nemoci Nosema apis včelař nevidí na včelách žádné příznaky. Dokonce dojde k rozvoji plodování, včely se jeví vitální. Ale stejně po relativně dlouhé době, ze zahraničí víme, že asi za dva roky, dochází k úhynu včelstev,“ uvedl Oldřich Veverka z Výzkumného ústavu včelařského. Někteří včelaři proto o tomto houbovém onemocnění, které se k nám dostalo pravděpodobně díky globalizaci ze zahraničí, zatím nic neví.

„Podle výsledku vyšetření, které se provádí především v chovech matek, jsme zjistili, že v současné době dosahuje zamoření včelstev Nosemou careanae až padesát procent. Před několika lety to přitom nebylo ani deset procent,“ vysvětlil Bohumil Pantůček z Krajské veterinární správy Jihomoravského kraje.

Nosema careanea + varroáza = smrtící kombinace pro včely

Kvasinka stojí spolu s varroázou za smrtí včelstev hlavně v okolí Černé Hory, na Boskovicku, Blanensku a Hodonínsku. „Tamní včelaři v průměru přišli až o polovinu včelstev,“ uvedl Pantůček.

Proti zákeřnému onemocnění bohužel zatím lék není. Jedinou ochranou je prevence – udržovat úly čisté a chovat jen silná včelstva.

Rozhodující roli hraje síla včelstva a péče včelaře, říká Bohumil Pantůček z Krajské veterinární správy

Co stojí za neobvykle vysokým úhynem včel?

Hlavní příčinou je varroáza, kterou způsobuje roztoč varroa. Už několik desetiletí je toto onemocnění metlou Evropy. Bylo k nám zavlečeno v 80. letech z východní Evropy, původně ale pochází z Asie. Pod záštitou Státní veterinární správy organizujeme různá preventivní a léčebná opatření. Podstatou boje proti tomuto nebezpečnému roztoči je hlavně ostražitost. Tito roztoči se velmi rychle množí, během několika týdnů se populace může zvýšit na desetitisíce jedinců a zlikvidovat včelstvo, u něhož se usídlilo. Napadané včelstvo je oslabené a uhyne, samozřejmě je také zdrojem nemoci i pro ostatní. Množení roztoče probíhá od května do září, pokud se nemoc nepodaří odhalit v tomto období a nezahájí se léčba, tak se oslabení včelstva projeví na podzim a v zimě, kterou často ani nemusí přežít.

Která další onemocnění se objevila ve větší míře než obvykle?

V poslední době se začíná objevovat nová houbová nemoc Nosema careanea. Nemoc se k nám zavlekla kvůli celosvětovému obchodu se včelami. Tento jednobuněčný organismus, v podstatě kvasinka, způsobuje úhyn včelstev mimo včelstva. Při masivním napadnutí to tedy může vypadat tak, že včelstva hromadně opustí úly. Podle výsledků vyšetření je nemocí zamořeno padesát procent včelstev. Před několika lety přitom hodnoty nedosahovaly ani deseti procent. Domníváme se proto, že v kombinaci s varroázou přispívá k tak masivnímu úhynu.

A jak se aktuálně daří boji proti moru včelího plodu, který včelaři svého času také hodně trápil?

Na jižní Moravě se nám s tímto onemocněním daří bojovat. Ještě v roce 2005 jsme měli přes 50 ohnisek výskytu, v letech 2006 až 2011 během plošného vyšetřování počet ohnisek poklesl až na tři ohniska v loňském roce. Podle reálných odhadů letos zůstane počet ohnisek stejný nebo o jedno nižší. To je velmi dobrý výsledek, protože na Prostějovsku, Jihlavsku, ale také v sousedním Rakousku a Slovensku se mor stále vyskytuje. Za náš úspěch vděčíme prevenci a rychlému vyšetřování. Pokud se nákaza u původce potvrdí, jsou včelstva bohužel okamžitě zlikvidována. I pokud se nepotvrdí, je to pro včelaře signál, aby více dbal na hygienu a na další preventivní opatření. Velmi důležité je, aby potřebná opatření dodržovali všichni včelaři v oblasti, jinak by systém nefungoval.

Čím to je, že jsou včely tolik náchylné na choroby?

Včelstvo je organismus, celek, kde má každý jedinec svoji roli. V posledních letech působí na včelstva řada negativních vlivů – začít můžeme u ochrany rostlin, kde se používají různé chemické látky, kterým jsou včely vystaveny, a způsobuje jim to stres. Potom je to dáno také vysokou intenzitou včelařství v některých oblastech. Čím více včel se na omezeném prostoru setkává, tím větší je pravděpodobnost rozšíření různých nákaz. Mnohdy jsou také včelstva hodně využívána, kromě medu se využívá i pyl a další produkty využitelné v kosmetickém a farmaceutickém průmyslu. Tím dochází k tomu, že je jejich obranyschopnost oslabená. Rozhodující roli ale vždycky hraje síla včelstva a péče včelaře. Pokud máme silná včelstva, tak se dokážou ubránit řadě nemocí.