Družstvo porazilo město, to bude muset platit

Brno - Městský soud v Brně vyhověl žalobě stavebního bytového družstva Družba na magistrát. To požadovalo, aby mu magistrát vrátil peníze, které zaplatilo za pozemky pod svými domy. Podle Družby získal magistrát v 90. letech pozemky od státu neoprávněně. Město s tvrzením nesouhlasilo. Podle mluvčí soudu Gabriely Stočkové bylo v roce 2011 proti Brnu podáno 48 podobných žalob.

Městský soud v Brně dnešním rozsudkem vyhověl žalobě družstva. Městu uložil povinnost zaplatit Družbě dlužnou částku ve výši 70 300 korun. Podle zjištění soudu na město Brno nepřešlo vlastnické právo k daným nemovitostem, tudíž nemělo oprávnění je prodat.

„Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že kupní smlouva uzavřená mezi účastníky v roce 2002 na pozemky v katastrálním území Nový Lískovec je neplatná. Z toho důvodu zavázal město Brno k vrácení kupní ceny, kterou družstvo za pozemky uhradilo,“ uvedla mluvčí soudu Gabriela Stočková.

Svoji chybu ale vedení města stále odmítá. „Tímto dochází ke zpochybňování vlastnictví města Brna u podstatné části majetku,“ míní náměstek brněnského primátora Oliver Pospíšil (ČSSD).

Koupi pozemků nám město vnutilo, tvrdí družstvo

Stavební bytové družstvo Družba chtělo revitalizovat svůj dům, aby k tomu mohlo dojít, muselo být i vlastníkem pozemků. Ty od roku 1991 díky převodu ze státu vlastnilo město Brno. „Město nám koupi pozemků vnutilo. Nemohli jsme se ubránit, protože jsme ty pozemky potřebovali,“ popsal Miroslav Kovál z Družby.

„Později jsem zjistil, že pozemky měly být družstvům převáděny zdarma,“ vysvětlil Kovál. Magistrát tyto nároky Družby odmítl. Ovšem zapravdu dal družstvu i Ústavní soud – i podle něj město získalo pozemky neoprávněně.

Ani nález Ústavního soudu názor Brna nezměnil, spor proto skončil u Městského soudu v Brně. Ten vzhledem k rozhodnutí Ústavního soudu a Nejvyššího soudu nejprve vyzval obě strany, aby se pokusily o smír. Brno ale odmítlo mimosoudní řešení.

Jen družstvo Družba podalo nebo plánuje podat celkem 210 podobných žalob o vrácení 15 milionů, soudní poplatky a náhrady právníkům protistrany činí dalších 6 milionů. „Ty spory nevyvolává město a dobrovolně nic nevydáme,“ tvrdí Oliver Pospíšil.

Družba chce získat zpátky peníze za pozemky, které od Brna koupila

Soud sice projednával jednu z celkového počtu 50 žalob, jádro sporu je u všech stejné – zda město v roce 1991 získalo pozemky od státu oprávněně.

Podle právníka sdružení Družba nikoliv. „Podmínkou státu pro převod bylo hospodaření na těchto pozemcích. V tomto případě stojí na pozemcích domy bytového družstva, takže město na nich nemohlo hospodařit. Nesplnilo tedy podmínky pro převod,“ tvrdil advokát Družby Jiří Juříček. Podle něj bezplatně nemělo pozemky získat město, ale družstvo. Následný prodej pozemků tedy považují za neplatný a chtějí svoje peníze zpět.

„Město s družstvem uzavřelo řádnou kupní smlouvu a sdružení vlastníků vědělo s kým a za jakých podmínek smlouvu uzavírá,“ oponovala právnička města Jitka Stanoevová. Podle ní paragraf, který Miroslav Kovál objevil, platil už tehdy.

U soudu navíc zpochybnila fakt, že se Družba o vrácení kupní ceny pozemků soudí až po tolika letech. „Moc to neukazuje na to, že se o svůj majetek řádně staralo,“ uvedla advokátka. Podle Juříčka je to dáno tím, že Družba až do loňského roku čekala na výklad příslušného zákona od soudů.

„Město všechny spory o vlastnictví u soudu prohrálo, a nejen že se neomluvilo, ale ani nevrátilo peníze. Brno postupuje v rozporu s dobrými mravy,“ dodal. Družstevníci požadují 70 tisíc, které v polovině 90. let za pozemky na ulici Dunajská 1 a 5 ve Starém Lískovci zaplatili, plus roční úroky ve výši 7,75 procent ode dne doručení žaloby.

Celý spor se točí kolem „práva hospodaření“. Rozhodnutí Ústavního soudu říká, že „majetek správného hospodáře nestačí pouze evidovat, ale je třeba také pečovat o jeho údržbu, chránit ho a využívat.“ Ústavní soud v této otázce rozhodoval už několikrát. „V těchto záležitostech rozhoduje Ústavní soud konzistentně už od roku 1996, a to celou řadou svých usnesení. V nich soud odmítal nároky obcí, jež se týkaly majetku, se kterým obce měly právo hospodaření, ale to vlastní hospodaření na něm nevykonávaly,“ uvedl mluvčí soudu Vlastimil Göttinger. 


Podle informací ČT zaslal Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových sedmi obcím dalších 49 výzev, které se týkají celkem 338 pozemků. Adresátem výzev bylo statutární město Brno, obec Škrdlovice a města Modřice, Dubňany, Vyškov, Znojmo a Bystřice nad Pernštejnem. Nejvíce pozemků žádá úřad po Brnu.